Klávesnice ASUS ROG Strix Scope RX: Spojení optiky a mechaniky | Kapitola 2
Doteď jsem si vystačil s klávesnicemi za pár stovek. Se svou grafomanií píšu relativně často, hraju taky, ale vždycky jsem měl pocit, že zrovna klávesnice je kus hardwaru, na kterém se dá ušetřit. Profíky od e-sportů jsem považoval za snoby, co se snaží z pár tlačítek dělat vědu a za mé těžce vydřené peníze získám tu populární logo, tu podsvícení, ale vždycky se bude jednat jen o pozlátko. Zpětně si musím drbat hlavu za svou přezíravost a naivitu. ASUS ROG Strix Scope RX mě vyvedl z omylu a jsem tuze rád, že díky němu už v komunitě nebudu vypadat jako barbar, který by si vystačil i s odpornou béžovou klávesnicí z 90. let.
Tradiční rozložení kláves je víc, než originalita
Klasickému rozložení kláves odpovídá i samotné rozložení klávesnice. Už tady se ale projevuje herní zaměření a cílová skupina. Nejprve je však třeba zapnout podsvícení. Ne ani tak pro dojem, jako pro viditelnost popisek. Asus vsadil na vlastní font, který sice je poměrně dobře čitelný, pokud se bavíme o abecedě nebo číslech, ale v čárkách, střednících, palcích nebo pomlčkách už vyžaduje více zvyku nebo psaní metodou pokus-omyl.
Trochu zvláštně působí i popisy řádku čísel. Klávesnice má český layout, což je jistě chvályhodné. Občas se však hodí i ten anglický, aspoň pokud si nepamatujete kód hashtagu nebo ampersandu z hlavy. I znaky z US rozložení se na popisky dostaly, ale číslo zůstává uprostřed, takže dokud nekouknete na aktuálně používané rozložení, nemáte ponětí, zda číslice zapíšete se Shiftem či bez něj.
Když už se bavíme o Shiftu, musím se zmínit o dalším specifiku klávesnice. Levý Shift je krátký. Sám ho mačkám malíčkem a žádný diskomfort jsem nepocítil, ale chápu, že pro jiné může tento formát znamenat zásadní nezvyk.
Jinak proti rozložení kláves nemůžu říci křivého slova. Velký Ctrl, dvojřádkový Enter, zmenšený Winkey, přehledná signalizace Num Locku, Fn i zámku Winkey, vše je na svém místě.
Úplně optimální není jen popis funkcí aktivovaných v kombinaci s klávesou Fn. Ty jsou, vcelku klasicky, indikované popiskami na boku kláves, bez aktivního podsvícení jsou však prakticky neviditelné. Nezbývá tak, než si vybudovat svalovou paměť, nebo se vyhýbat některým režimům podsvícení.
S tím souvisí i jediný, jednoznačně kontroverzní krok výrobce. Klávesy F1 až F12 nahrazují multimediální klávesy, ovšem činí tak poněkud rozpolceně. Od jedničky do čtyřky je účinek kláves jednoznačný, pětka až jedenáctka však už je aktivovaná přes Fn. Naštěstí lze využít Fn lock, ale pořád nepůsobí úplně profesionálně, když se v jednom řádku objevuje nekonzistentní značení.
Zvlášť si nechávám klávesu F12. Piktogrtam na ní sice připomíná Ezia Auditore da Firenze, ale funguje jinak než legendární zabiják. Nevrazí vám kudlu do zad, naopak. Jedním stiskem vás dostane na plochu a ztlumí veškeré přehrávané zvuky. Ideální pro sledování… čehokoli soukromého.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
