Klávesnice ASUS ROG Strix Scope RX: Spojení optiky a mechaniky | Kapitola 4
Doteď jsem si vystačil s klávesnicemi za pár stovek. Se svou grafomanií píšu relativně často, hraju taky, ale vždycky jsem měl pocit, že zrovna klávesnice je kus hardwaru, na kterém se dá ušetřit. Profíky od e-sportů jsem považoval za snoby, co se snaží z pár tlačítek dělat vědu a za mé těžce vydřené peníze získám tu populární logo, tu podsvícení, ale vždycky se bude jednat jen o pozlátko. Zpětně si musím drbat hlavu za svou přezíravost a naivitu. ASUS ROG Strix Scope RX mě vyvedl z omylu a jsem tuze rád, že díky němu už v komunitě nebudu vypadat jako barbar, který by si vystačil i s odpornou béžovou klávesnicí z 90. let.
ASUS ROG RX Red Switch: Opto-mechanické spínače jsou hlavní devízou
Abych však nezůstal jen u subjektivních dojmů, pojďme se na mechaniku tlačítek podívat techničtější perspektivou zabalenou do grafů, technologií a fyzikálních veličin.
Alfou a omegou jsou opticko-mechanické spínače ROG RX Red Switch. Pokud byste si jeden z nich rozebrali na díly, zjistíte, že vrchní vrstva s popiskou je uchycená ve čtyřech rozích, aby nedocházelo k žádnému ohýbání.
Čtyřmi trny dosedá vršek na průsvitnou kostku, která rozptyluje světlo z LED diody pro podsvícení všemi směry. Díky tomu má většina kláves homogenní podsvícení, jen minimum kláves vykazuje rozdíly u menších znaků v intenzitě jasu. V zásadě světlo bledne jen v horních rozích kláves, takže jsou nejvíc postižené znaky mezi enterem a klasickou abecedou – k nižšímu komfortu používání však nedochází.
Pokud bychom pitvali hlouběji, narazíme na vodicí kanál pro pohyblivou část klávesy. Na něm nic speciálního není, leda že skrz něj prochází optický snímač a že vytváří kulisu pro nůžkový mechanismus starající se o odskok klávesy. I ten tlačí do všech rohů tlačítek, takže kladený odpor se rovnoměrně rozprostře. Materiály od výrobce pak tvrdí, že životnost jmenovaného prvku dosahuje 100 milionů úhozů. Nemějte mi to za zlé, leč tuto informaci jsem nebyl schopen potvrdit, ani vyvrátit.
Testovaná klávesnice používá spínač ROG RX Red, vyznačující se lineárním a rychlým chodem. Modrý spínač pak musím nazvat jako „clicky“ – přiléhavější česká alternativa mě ani nenapadá.
Dojmy z modrého spínače zprostředkovat nemůžu, zato graf popisující chod ROG RX Red přesně odpovídá subjektivním dojmům: bod aktivace tlačítka nastává po stlačení o 1,5 mm. To je onen bod, kdy se ještě z klávesnice neozve ono klapnutí, ale stisk je rozpoznán. K tomuto místu vede síla rostoucí od 40 do 45 cN, tvrdý doraz však nastává až o 3,5 mm hlouběji při síle 55 cN. Cesta opačným směrem postupuje ve vlastních stopách, návrat klávesy do původní polohy vyžaduje stejnou sílu i dráhu.
Modré snímače ASUSu rovněž zabírají po stisku o 1,5 mm, ale výchozí síla 30 cN prudce roste na 65 cN, aby se propadla na 40 cN a následný doraz byl za síly 60 cN. Grafy tento rozdíl popisují mnohem názorněji:
Kromě hmatové odezvy je pro gamingovou klávesnici důležitá i rychlost odezvy. Asi netřeba vysvětlovat, že tato metrika udává, za jak dlouho je z klávesnice odeslán signál po průchodu aktivačním bodem. Strix Scope RX se chlubí, že díky optomechanickému spínači a naladění firmwaru dosahuje prodlevy 0,025 ms, po kterém následuje 10 ms pauza, aby nedocházelo k nechtěným dvoj-stiskům. Lapidárně řečeno, abyste stihli prst zase zvednout.
V domácích podmínkách samozřejmě nemám jak něco takového otestovat, ověřit a potvrdit, oceňuji však snahu, jakou si dal ASUS s přípravou různých grafů, která chování klávesnice popisují. Stranou ponechme srovnání s běžným pracím práškem a oceňme, jaké problémy mohou řešit země prvního světa 🙂
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
