Megarecenze megajoysticku Moza AB9. Revoluce v létání | Kapitola 3
Force Feedback je zpátky. Ač se obvykle snažím se superlativy zacházet opatrně a ideálně se jim vyhýbat, tak dnes mám na stole něco zcela výjimečného, joystick Moza AB9.
Jak to vypadá uvnitř?
Do testovaného AB9 jsem nevstupoval, ale jeden YouTuber se do rozborky pustil a my si tak můžeme udělat krátké zamyšlení i v téhle oblasti. Předně je páka prezentována jako Direct Drive. Když se řekne Direct Drive, tak si představím ústrojí prosté jakýchkoliv převodů. Tedy stav, kdy elektromotory jsou přímo na dané ose. No a přesně takhle to v AB9 není. Uvnitř páky je jednoduchý řemenový převod mezi motorem a danou osou. Nic zásadního, ale převod to je. Z toho titulu bych se zdráhal joystick označit skutečně jako Direct Drive.
Celý vnitřek je kovový. Mechanika je navržena perfektně a samotné převody slouží skutečně jen k přenosu síly, ne k zesílení. Nevnášejí do konstrukce žádné významné pružení nebo nějaké jiné negativní vlivy. Ve spodní části se ale nachází jeden kablík, který se při pohybu páky lehce otíral o konstrukci. Jestli je to problém všech AB9, nebo jen kousku testovaného oním odvážlivcem, netuším. Stejně tak nezjistíme, jestli může dojít k nějakému poškození běžným používáním. Diskusní fóra o něčem podobném mlčí.
Samotný název AB9 se má nejspíše odvolávat na trvalou sílu FF ve výši 9 Nm, přičemž špičkově základna dokáže poskytnout vazbu až do výše 12 Nm. Je to někde úplně jinde, než uměly třeba několikrát zmíněné MSFF2 (ty měly snad okolo 1 Nm) či G940.
Software aneb úplně jinak a mnohem lépe
Jak jsem už naznačoval výše. Software rozhodně nepředstavoval oblast, ve které by AB9 od počátku exceloval. Aplikace se v současnosti jmenuje MOZA Cockpit a lze s její pomocí propojit základnu AB9 s kniplem, dále plynovou páku a pedály Moza. Není úplně intuitivní a zároveň je mnohem rozsáhlejší než cokoliv, co jsem měl dosud možnost vyzkoušet.
Uživatelé, kteří se s tím nechtějí moc crcat, si vystačí se základní obrazovkou „Basic Settings“, kde nastaví obecně velikost sil, tlumení, středění, tření a hmoty. Mnohem zajímavější je to ale na dalších obrazovkách.
„Expertní nastavení“ umožňuje nastavení deadzón. Dále rozlišuje různé chování pro osu X a pro osu Y. To je důležité především proto, abyste mohli u letadla rozlišit síly na výškovce proti silám na křidélkách. Naprostá většina letadel má totiž na křidélkách síly podstatně menší než právě na výškovce. Pokud by čtenáře zajímalo, proč tomu tak je, tak hlavní důvod představuje snaha bránit pilotovi v pokusu o rozlámání letadla příliš silným přitažením výškovky. Proto mají i letadla s posilovači na výškovce uměle navýšené síly v porovnání právě s křidélky. Prudká manipulace s křidélky totiž nijak zásadně riziková není.
Podobné nastavení jsem prováděl pomocí různých pružin i na svém vačkovém joysticku a bylo by mrzuté, kdyby to Moza neuměla. Umí. Takže pokud to chcete mít „jako ve skutečnosti“, tak si tady maličko poladíte profil. Vedle sil a deadzón je na této obrazovce možnost poladit i tzv. „HW trim“. Opět jedna vlastnost, která se v reálném světě projevuje trošku jinak než na běžném joysticku a opět vlastnost, kterou AB9 umí. Pokud upravujete vyvážení (trim), tak se spolu s pohybem křidélka/výškovky/směrovky hýbá i knipl. Tím se mění středová poloha, což ale může vést k určitým komplikacím. Ale to probereme dále v části věnované problémům.
Další položku v softwaru představuje tzv. „Telemetry FFB“. Jak už název napovídá, FF dokáže využívat telemetrická data, která vysílá přímo simulátor. Tedy ne že by všechny simulátory vysílaly telemetrická data, ale ty velké jako Great Battles, MSFS nebo DCS je poskytují. Na základě dat přímo ze simulátoru můžete upravovat chování při velkém množství efektů. Jako příklad si uvedeme DCS a přechod stíhačky přes zvukovou bariéru. Když se dostanete do transsonické oblasti (cca Mach 0,85 až 1,15), tak simulátor začne vysílat informaci, že se má něco dít. AB9 to interpretuje jako chvění, u kterého můžete nastavit sílu efektu, rozsah rychlostí a frekvenci. *P*E*R*F*E*K*T*N*Í*! Moza umožňuje pracovat jak s telemetrickými daty, tak s informacemi jdoucími přímo ze simulátoru. Pokud například nějaký simulátor nativní podporu FF nemá, ale posílá telemetrická data, dokáže Moza údajně vykouzlit solidní výsledky. Posoudit to nedokážu, protože FF využívám jen u titulů, u kterých podpora přečkala 15 let Force Feedbackového sucha.
Posledními položkami v softwarové části jsou „Axis travel“ pro nastavení progresivity řízení a „Special“, kde například můžete AB9 proměnit v řadící páku pro autíčkové simulátory. S volantem jsem joystick nepropojoval, ale jako řadicí páka do H to zjevně funguje docela pěkně.
U některých simulátorů (DCS) dokáže joystick sám poznat letadlo, se kterým letíte, a sám může aplikovat daný profil. Můžete tak doladit chování konkrétních strojů obrazu svému i v situaci a joystick profil sám přepne. Tuto funkcionalitu jsem ověřil právě jen u DCS a fungovala celkem dobře. Samotné profily letadel jsem ale ještě trošičku dolaďoval, byť ani původní nastavení presetů od Moza nebylo špatné.
