Nejlepší RAM pro 2025? Testujeme CU-DIMM vs. DIMM v praxi | Kapitola 3
Seznam kapitol
Koupit lze RAM s rychlostmi od 4800 MT/s až po zhruba 8400 MT/s, tato čísla rostou a přibývají standardy jako CU-DIMM. Vyplatí se ale sáhnout po dražším kitu?
V testu používáme zejména tři sady pamětí RAM. XPG Lancer Blade 2× 16 GB 6000 MT/s CL30-40-40 s cenou 3000 Kč nám poslouží jako reference pro kvalitní paměti RAM. Už zhruba rok jsou RAM s rychlostí okolo 6000 MT/s doporučované do herních sestav, protože mají ideální poměr ceny a výkonu.
Druhou testovanou sadou jsou XPG Lancer RGB 2× 16 GB 8000 MT/s CL38-48-48. Tyto paměti jsou typu U-DIMM a představují maximum, kterého jsou schopny RAM bez generátoru taktu. Zhruba 8000 MT/s je totiž strop a výše už jsou CU-DIMM moduly. Tyto paměti poslouží jako reference maxima aktuálně běžnějších U-DIMM DDR5 RAM.
Jako CU-DIMM v tomto testu poslouží Kingston Fury Renegade 2× 24 GB 8400 MT/s CL40-52-52. Původně jsme zamýšleli sehnat rychlejší moduly, ale 8400 MT/s je maximum, které je začátkem roku 2025 dostupné na českém trhu. Rychlejší paměti se zde budou dostávat až v průběhu prvního kvartálu. Každopádně takto dokážeme zprostředkovat první pohled na CU-DIMM a nabídneme také zajímavé porovnání s podobně rychlými U-DIMM.
Pro test pamětí RAM je naprosto klíčová volba základní desky. Sáhli jsme po maximální kvalitě v podobě MSI MEG Z890 ACE, protože potřebujeme odbourat všechny případné problémy na straně základní desky. Jak uvidíte v další kapitole, tato volba byla kritická pro dosažení správných výsledků s CU-DIMM.
Základní deska MSI MEG Z890 ACE podporuje RAM s rychlostí až 9200 MT/s, takže jsme měli ještě rezervu. Dalším podstatnou výhodou desky je, že na konci roku 2024 dostala podporu pro mikrokód 0x114, který by měl odemknout maximální potenciál procesorů od Intelu. Všechny testy tedy mohly proběhnout ve stavu, kdy Intel již zaplátovat veškeré nedostatky svých procesorů Arrow Lake (Core Ultra 200).
Tím se dostáváme k samotnému procesoru, tím je Intel Core Ultra 7 265K. Vyšší Core Ultra 9 přidává pouze dodatečná efektivní jádra a pro hráče se nejedná o tak zajímavou volbu. Použitý procesor jsme nechali běžet na výchozím profilu s příkonem až 200 W. Kromě profilu XMP jsme neměnili žádná nastavení v BIOSu. Druhým zásadním dílem skládačky určující výkon je grafická karta Gigabyte GeForce RTX 4080 Super Windforce 16G.
Z dalších použitých komponent můžeme jmenovat vodní AiO chladič CoolerMaster MasterLiquid 360 ION zajišťující, že procesor vždy běžel na svém maximu. Jako zdroj posloužil Gigabyte UD1000GM, data jsme ukládali na Kingston Fury Renegade NVMe 2 TB. Dále jsme ještě pro kontrolu použili CU-DIMM paměti G.Skill Trident Z5 2× 24 GB 8200 MT/s CL40, které byly součásti testovací sady spolu s procesorem a základní deskou, za jejíž zapůjčení děkujeme MSI.
Testovací sestava:
- Základní deska MSI MEG Z890 ACE
- Procesor Intel Core Ultra 7 265K
- Grafická karta Gigabyte GeForce RTX 4080 Super Windforce 16G
- Úložiště Kingston Fury Renegade NVMe 2 TB
- Vodní AiO chladič CoolerMaster MasterLiquid 360 ION
- Zdroj Gigabyte UD1000GM
Průběh testování
Testování pamětí DDR5 se věnuji už dva roky, tedy od doby, kdy se vůbec začaly rozšiřovat. Původní dojmy byly poměrně rozpačité zejména kvůli vyšším cenám modulů DDR5, zatímco DDR4 se držely nízko. Před dvěma lety byl novější standard ještě v plínkách a nebyl natolik odladěný jako dnes, takže DDR5 a DDR4 nepředstavovaly z pohledu hráčů výrazný rozdíl.
V Computeru 2/2023 jsem dělal rozsáhlý test různých modulů, konfigurací zapojení i rychlostí a časování. Mezi 4800 MT/s a 6000 MT/s byl pro hráče asi 10% rozdíl v fps, nicméně před dvěma lety byly rychlejší moduly nepřiměřeně dražší. Při pozvolném snižování cen ale není dnes o čem uvažovat, protože 6000MT/s paměti stojí stejně jako 5200MT/s. To je důvod, proč beru 6000 MT/s jako dnešní základ, ale pro pořádek – kdybyste aktuálně měli paměti s 4800 MT/s a špatným časováním, k výsledkům si připočtěte rozdíl dalších 10 % fps ve hrách.
Začneme popisem průběhu testování, u XPG Lancer RGB 2× 16 GB 8000 MT/s CL38-48-48 jsem dostával odpovídající výsledky vůči referenčním 6000MT/s pamětem, to u CU-DIMM ovšem neplatilo. První sada testů Kingston Fury Renegade 2× 24 GB 8400 MT/s CL40-52-52 dopadla výsledkově velmi podobně jako referenční 6000MT/s moduly. Tak to samozřejmě dopadnout nemělo.
Začala pátrací akce, kde se stala chyba. V tomto bodu došlo na CU-DIMM G.Skill Trident Z5 2× 24 GB 8200 MT/S CL40 z testovací sady od MSI, protože jsem si potřeboval ověřit, že rychlé paměti od Kingstonu nejsou problémem. V rychlém testu mi i paměti G.Skill Trident Z5 podávaly velmi podobné výsledky jako Kingstony i referenční 6000MT/s RAM.
Druhým ověřením bylo, zdali deska zvládá rychlosti nad 8000 MT/s, do sestavy jsem vrátil CU-DIMM od Kingstonu a nastavil jim 8000 MT/s. Výsledky však byly velmi podobné jako dříve – tedy problém se tímto nevyřešil.
Dalším krokem bylo procházení možností BIOSu základní desky MSI MEG Z890 ACE. Ta naštěstí disponuje speciálními režimy pro velmi rychlé paměti, jedním z nich je určený pro paměti SK Hynix s taktem 8400 MT/s, což odpovídá specifikacím RAM od Kingstonu. Jakmile jsem nastavil optimalizaci pro dané paměti, konečně jsem začal dostávat správné výsledky (ukážeme si je záhy).
Co tímto příběhem chci říct – CU-DIMM jsou novou technologií a svým způsobem neobroušeným diamantem. Může se stát, že budou potřeba doladit a pouhé zapnutí profilu XMP v BIOSu nemusí stačit, o tom jsme se přesvědčili u obou testovaných pamětí. Pravděpodobně bude ještě chvíli trvat, než si vše sedne, CU-DIMM se rozšíří, optimalizuje se jejich nasazení a vše bude fungovat na jedno kliknutí. Pokud si CU-DIMM budete chtít pořídit, možná je budete muset odladit pro dosažení maximálního výkonu. I vzhledem k jejich ceně se tedy na začátku roku 2025 jedná o paměti pro nadšence a hračičky, kteří vědí, co dělají.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
