Největší konkurent pro Amigu 500 nebylo Atari, ale Tandy 1000HX

Když se dnes sejdou bývalí Amigisté a Ataristé, tak je občas stále na pořadu dne rivalita mezi oběma platformami. Samozřejmě jde o minulost a trhat si dnes kvůli tomu občanky už fakt nemá smysl. Vím, že své ataristické kolegy asi naštvu, ale ve skutečnosti je ta rivalita tak trošku nesmyslná. Atari 520 či 1040ST totiž pro Amigu 500 v USA nepředstavovalo tu pravou konkurenci. Atari ST totiž v USA neuspělo zdaleka tolik, jak asi Jack Tramiel zamýšlel. Ta rivalita byla tedy spíše evropskou záležitostí, kde Atari ST mělo velmi silnou pozici. V USA mnohem větší nebezpečí pro Amigu představoval stolní počítač firmy Tandy. Těch se prodalo několik milionů, ve skutečnosti mnohem více, než kdy udala firma Atari.

Tandy není u nás v Evropě příliš známou počítačovou firmou, ale ve skutečnosti šlo o společnost, která hned v roce 1977 přišla s vlastní počítačovou platformou a patřila tak mezi tři výsadní výrobce, kterým se to podařilo. A kdyby jen to. Její TRS-80 představoval ve srovnání s konkurencí Commodore PET či Apple II platformu, která se suverénně nejlépe prodávala. Commodore se snažil jakž takž držet krok, naproti tomu malá a naprosto neznámá firma Apple neměla nejmenší šanci, a proto se tvářila jako luxusní výrobce kvality. Ale kdo by si kupoval počítač mezi nějakým ovocem, že?

Tandy svou platformu dále rozvíjela, přišla se strojem s barevnou grafikou (TRS-80 Coco), a i když ji postupně Commodore převálcoval svým C64, v Americe se jednalo o úspěšné stroje. Zásadní výhodou společnosti totiž představovala síť prodejen s elektronikou RadioShack, kterých bylo v USA přes 6000. Tandy vyškolilo obsluhu, takže kdekoliv v USA jste si mohli do takovéto prodejny zajet a počítač si tam vybrat, nechat předvést a zakoupit. Podle reklamy neměla žádná americká domácnost k nejbližšímu obchodu dál než 20 mil. Žádná jiná společnost takovouto síť distributorů neměla. Naproti tomu mimo USA už Tandy – pravděpodobně i s ohledem na neexistenci distribuční sítě – žádnou velkou díru do světa neudělala.

V polovině osmdesátých let si v Tandy uvědomili, že IBM PC je budoucnost a bylo by vhodné na tuto vlnu včas naskočit. Zároveň si také uvědomili, že IBM PCjr, tedy pokus IBM ovládnout domácnosti, je katastrofa. Řekli si, že oni to dokážou lépe a radostněji, no a jak řekli, tak udělali.

Tandy 1000, které se na pultech objevilo v listopadu 1984, tedy nebylo kopií IBM PC, ale ve skutečnosti IBM PCjr. To byla velká výhoda. Klonů IBM PC byla spousta, ale PCjr nikdo klonovat nechtěl, vždyť to byl neúspěch. Jenže kompatibilita s PC tam byla téměř dokonalá a PCjr nabídlo lepší grafiku a zvuk, tedy to, co se pro domácí použití a hraní her fakt hodilo. Tandy nabídlo to samé v mnohem lepším a použitelnějším balení. 

Úspěch se proto dostavil téměř okamžitě a v roce 1986 mělo Tandy asi 10% podíl na trhu domácích počítačů. Šlo o opravdu skvělé výsledky a pamětníci si jistě vzpomenou, že u starších DOSovských her bylo naprosto běžné volit si z nabídky grafiku kompatibilní s Tandy. Konečně si vlastníci PC stroje mohli zahrát hry, aniž by jim vypadly oči při pohledu na hrůznou barevnou paletu CGA. Dokonce si při tom mohli poslechnout i doprovodnou muziku, byť značně primitivní. Grafický režim 320 × 200 px v 16 barvách byl vlastně to samé, co nabízelo Atari ST – to ovšem umožňovalo volbu těch 16 barev z větší barevné palety. Je opravdu překvapivé, kolik starých her Tandy podporuje, takže jejich vlastníci mohli hrát daleko lépe než ti ostatní ze světa PC.

i Zdroj: PCTuning.cz

U starých her z přelomu 80. a 90. let je volba grafiky Tandy celkem běžnou záležitostí

Samozřejmě ty grafické, a hlavně zvukové možnosti byly horší, než co umělo Atari ST, o Amize vůbec nemluvě. To ani tehdy nikdo nezpochybňoval. Jenže Tandy nabízelo to, co tyto dva počítače ne – kompatibilitu s PC. Taková kombinace tehdy velmi táhla. Mohli jste mít domácí počítač, na kterém se dalo pracovat a i slušně hrát.

i Zdroj: PCTuning.cz

Takto barevnou hru na PC bylo možné hrát jen na Tandy či jen s velmi drahými EGA kartami