Největší konkurent pro Amigu 500 nebylo Atari, ale Tandy 1000HX | Kapitola 2
Seznam kapitol
Tandy 1000HX nabízelo kompatibilitu s PC a bylo velmi velkou konkurencí pro Atari i Commodore. Ukážeme si, co to umělo i jak si na něm jde zahrát.
Počítače Tandy patřily sice k těm levnějším PC, ale objevilo se mnoho neznačkových klonů, které dokázaly tlačit na cenu stále více. Firma proto přemýšlela, jak u svých počítačů ušetřit, no a rozhodla se inspirovat u Atari ST. Počítač zabudovaný do klávesnice nabízel možnost, jak být ještě levnější.
Tandy 1000 EX přišlo v polovině 1986 a za cenu $800 šlo o velmi dobrý stroj pro ty, kterým stačila PC kompatibilita a kdož se s tím, že případné rozšiřování počítače bude jen omezené. Počítač měl oproti klasickému PC XT rychleji nataktované CPU na 7,16 MHz, 5,25" disketovou jednotku, firemně speciální paralelní port, joystickové porty (specialita Tandy), výstup na monitor a 256 kB RAM.
Navzdory téměř dvojnásobnému taktu není Tandy o moc rychlejší, než standardní XT
Pokud vám paměť přijde malá, tehdy se jednalo o naprosto standardní velikost. Samozřejmě běžné ISA karty nebylo možné použít, nicméně v Tandy vymysleli rozšíření pomocí PLUS karet, což bylo jen trošku jiné prostorově skromnější zapojení ISA. Tandy dodávala hned několik různých rozšiřujících karet, především samozřejmě rozšíření RAM pomocí Memory PLUS Expansion adapter, který obsahoval kromě paměti navyšující kapacitu na 640 kB i řadič DMA, který v počítači také v základu chyběl (což Tandy opomíjela příliš zdůrazňovat). Rozšiřujících karet bylo více, modemy, připojení myši, dokonce síťová karta. Jediné, co nikdy nabízeno nebylo, byl pevný disk. Bez toho jste se museli obejít.
Memory PLUS Expansion adapter
O rok později nadešel čas pro evoluci, což byl typ Tandy 1000 HX. V základně šlo o stejný počítač, ovšem se dvěma dost zásadními změnami. Předně v ROM počítače se objevil MS DOS 2.11, kromě toho byla použita 3,5" DD disketová jednotka o dvojnásobné kapacitě oproti předchůdci. V počítači bylo i místo na druhou takovou jednotku, další, tedy třetí, se dala připojit externě.
Obě tyto změny byly nesmírně pozitivní. Integrovaný DOS 2.11 byl skvělá fíčura, protože jste se tím pádem obešli bez disketové jednotky se systémem, samozřejmě za předpokladyu kdy jste pouze potřebovali spustit nějaký program. K počítači jste pochopitelně jinak dostali systémovou disketu, protože virtuální mechanika obsahuje jen zcela základní soubory MS DOSu. No a použití modernější disketové jednotky hrálo velkou roli, jelikož nabízelo mnohem lepší možnosti při spouštění softwaru bez pevného disku. Mimochodem, zmíněný DOS 2.11 standardně tyto diskety nepodporuje, ale Tandy si jej upravilo k obrazu svému a podporu si zajistilo.
Tandy 1000 HX se na trhu objevilo zhruba ve stejné době jako cenově srovnatelná Amiga 500. Kromě toho Tandy ve snaze motivovat kupce velice často počítač nabízelo dohromady s firemním monitorem CM-5. Ten pravda nebyl zrovna kvalitní a vzhledem k vyšší rozteči bodů byl na něm standardní textový režim s 80 znaky na řádku hůře čitelný, ovšem pro hraní her v režimu 320 × 200 px stačil bez problémů. Bohužel tento monitor nevlastním, proto nemohu ověřit, jak se pro práci v textovém režimu hodil, ovšem fakt, že jste s počítačem za minimální cenu dostali i monitor, to byl fakt velký tahák. Zkoušel jsem Tandy používat s klasickým monochromatickým dobovým monitorem Phillips CM80, určeným primárně pro osmibity, a textový režim je tam čitelný naprosto perfektně. Pořídit si tedy velmi laciný monitor pro Tandy bylo naprosto bez problémů.
Tandy 1000HX sice moc neuspělo u recenzentů, kteří se na tento stroj dívali s pohrdáním s ohledem na jeho omezenější možnosti rozšíření, což se v PC světě považovalo ze zásadní. Jenže navzdory této skepsi měl stroj u obyčejných uživatelů velký úspěch. Dokonce tak velký, že počtem prodaných kusů zastínil v USA i Amigu 500 (které se celkově na celém světě prodalo 5 až 6 milionu kusů).
Byla to fakt tak dobrá koupě? No, v PC světě celkem ano. Počítač stál cca 700 USD, zatímco profesionální Tandy 1000SX asi 1100 USD. Jenže ještě na konci roku 1987 představilo Tandy svůj 1000 TX, což byl počítač řady AT, tedy mnohem výkonnější, za cenu 1200 USD, zatímco cena SX klesla na 850 USD. V tomto kontextu pak srovnatelné a omezené 1000 HX už nepředstavovalo nejlepší volbu, takže i jeho cena postupně klesala.
Jenže právě ten rychlý pokles cen společně s nástupem laciných klonů, náročnějšího softwaru vyžadujícího pevný disk a více paměti, to vše postupně učinilo z Tandy 1000 HX méně a méně zajímavý stroj, takže s koncem 80. let skončilo postupně v zapomnění. To je v ostrém kontrastu s mnohem delším životem Amigy 500, která se (ve verzi 500+) prodávala až do roku 1992 a stále v této době představovala skvělý herní počítač. O to je zajímavější, že za těch několik let slávy bylo Tandy v USA schopné těchto strojů prodat daleko více než Commodore svých Amig. I proto lze tento počítač považovat za největšího konkurenta Amigy 500.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
