Pimp my Computer 10 - The pinguins family 3/3 | Kapitola 2
Seznam kapitol
Včera jsme vám ukázali první část výroby této nové a pevně doufám, že i zajímavé skříně a hned po 24hodinách tu máme pokračování. Jak to tedy celé dopadne a jak se bude vlastně „tučňáček“ líbit dětem? Nebojte, o nic nepřijdete a vše se dočtete už dnes v této poslední části desátého kola soutěže Pimp my Computer.
No a než budeme moci celou konstrukci i s hardware překrytovat, je samozřejmě nutné tento kryt úplně dodělat. Nyní nás čeká v podstatě dotvoření tučňáka, především z hlediska barvení. Pojďme tedy na to, aby barva brzy vytvrdla.
Takhle vypadá zobáček v detailu po nalakování.
Jako první na řadu přichází zobák, jakožto nejmenší součást celku. O volbě odstínu jsem již mluvil, jedná se o tzv. zlatou žluť. Celý laminátový odlitek bylo nutné přelepit lakýrnickou páskou, aby barva nebyla tak, kde být nemá a mohlo se začít s nanášením barvy. Ta je opět v několika vrstvách, pokud mám uvést přesné číslo, jedná se o 4 vrstvy s mezibroušením pod vodou. Barva je po poslední vrstvě nádherně lesklá, což samozřejmě můžete vidět i na fotografii.
Ta místa, kde se nemá dostat barva je třeba velmi důkladně zakrýt.
Po důkladném vytvrdnutí jsem pak začal laborovat s nákresem zbylých přechodů. Mluvím teď především o tvaru bílého bříška a obličeje, jehož přesné rozložení bylo velmi zdlouhavé a několikrát jsem ho musel překreslovat. Základní linku jsem pak vytvořil za pomoci kružítka pouze obyčejnou tužkou. Poté přelepil lakýrnickou páskou a velmi přesně ořezal skalpelem. Zbytek krytu je stále chráněn páskou, takže můžeme opět přejít k lakování. Tentokráte přichází na řadu ještě světlejší odstín, tedy sněhově bílá, lesklá, sprejová barva od firmy Motip, jak už bylo zmíněno.
Upřímně musím říci, že nanášení bílé barvy je ještě o něco náročnější, než v případě černé, jelikož odhalí opravdu každou nerovnost a především škrábance, apod. Broušení mezi jednotlivými vrstvami však i tyto neduhy opraví, takže po 6 vrstvě barvy máme povrch naprosto dokonalý. Musím také prozradit, že k nastříkání tohoto malého kousku bílé barvy jsem spotřeboval 600ml sprej.
A už je na řadě i černá - pěkně postupně lakujeme jednotlivé vrstvy.
Bílá barva nám zatím perfektně vyschla a můžeme tak již nalakované části zalepit páskou. Místo přechodu je třeba opět velmi opatrně a pečlivě oříznout skalpelem, aby nevznikl nějaký nenalakovaný prostor a síla vrstvy obou barev byla stejná.
Pracovní postup je pak naprosto stejný jako doposud. Spotřeba černé barvy však byla o poznání vyšší, nejenom díky větší ploše na samotném krytu, ale také nesmíme zapomenout na křídla, jež jsou taktéž černá a některé doplňky ještě na nalakování čekají. Již nyní však mohu prozradit, že na celou modifikaci jsem spotřeboval přesně dva 600ml spreje černé barvy.
Souběžně jsem samozřejmě lakoval i nožičky, tady fotka po jejich upevnění.
Po kompletním dolakování bylo třeba nechat všechny odstíny naprosto dokonale vyzrát. Proto byl kryt umístěn do uzavřené skříňky po dobu několika dní, kdy jsem zatím dodělával jiné věci a samozřejmě i začal sepisovat tento text. Poté přichází na řadu leštění. Kompletně celý povrch jsem tedy ještě jednou jemně přebrousil pod vodou brusným papírem o hrubosti P4000 od firmy 3M a aplikoval leštící pastu. Leštění probíhalo ručně za pomoci filcového kotouče a trvalo asi 25minut. Po konečném setření všech zbytků pasty na mě vykoukl krásně naleštěný tučňáček, kterému však pořád chybí křídla.
Než laminát zatvrdl, křídla na místě držela páska.
Nyní tedy můžeme přejít i k jejich upevnění. To je realizováno opět za pomoci laminátu z vnitřní strany. A věřte mi, že jsem laminoval velmi opatrně, aby pryskyřice někudy neprotekla na vyleštěný lak. To by byl totiž velký problém. Měl jsem však štěstí a vše vyšlo, tak jak mělo, takže křídla jsou nyní naprosto pevně uchyceny ke krytu a máte před sebou kompletně celého tučňáka. Včetně nožiček ve žluté barvě, které jsem samozřejmě lakoval spolu se zobákem.
A takhle nějak to zatím vypadá...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
