Recenze handhaledu Lenovo Legion Go S. Kdy se Microsoft probudí? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Handheldové konzole nabírají poslední dobou na popularitě. Dlouho kralujícímu Nintendu začínají šlapat na paty také ostatní výrobci. Jak je na tom nový Legion Go S od Lenova?
Asi to největší zlepšení, které v novince Legion Go S přišlo, je právě ergonomie. Konzole se skutečně velmi pohodlně drží a ovládá a její používání není nepříjemné ani po delším čase.
Ergonomie
Během celého testování nové konzole Legion Go S jsem měl také k dispozici první verzi handeldu od Lenovo, a to Legion Go. Původní verze má hned jeden vetší problém, doslova větší. Je prostě moc velká. Displej je jeden z největších na trhu, je částečně vyrobená z kovu místo plastu – tím pádem je i velmi těžká. Navíc její ostřejší linie se po delším hraní otlačily v dlaních a nejsou moc příjemné na používání. Zde tohle všechno opadlo a jestli skutečně mohu vyzdvihnout největší přednost nové konzole, je to právě ergonomie. Díky použitým materiálům je konzole lehčí, má zaoblenější a tlustší boky ovladačů, které parádně padnou do dlaně, umístění páček je tak akorát na mou ruku. No zkrátka nebudu to dlouho rozvádět, konzole sedne jak se lidově říká “jako prdel na hrnec”. Například oproti Nintendu Switch či SteamDecku je tohle úplně jiná pohádka.
Zpracování
Konzole je kompletně vyrobená z matného plastu, konkrétně ve verzi s OS Windows 11 z bílého matného plastu. Vlastně ta bílá je strašně nepraktická, jde na ní vidět docela lehce zašpinění. Mnohem raději bych si zvolil nenápadnou tmavě šedou, která bude k dispozici se SteamOS. Konzole váží kolem 730 g a má rozměry 22,6 × 127,55 × 299 mm. Oproti verzi Legion Go, která vážila o víc než 120 g více, je zde úbytek na váze citelný a nebolí mě z konzole ruce, ani pokud ležím a držím ji nad hlavou.
Tlačítka
Celkem máme na každé straně ovladače 10 tlačítek. Dva joysticky, čtyři tlačítka pro rychlé volby v systému, nalevo klasický křížek se čtyřmi tlačítky, napravo tlačítka X, Y, A, B, dvě pádla a dvě tlačítka na horní straně a dvě tlačítka na spodní straně. Kromě těchto herních tlačítek nechybí na horní straně tlačítko pro zapnutí a dvě tlačítka pro úpravu hlasitosti. Co je však velmi příjemným bonusem, jsou dvě táhla na spodní straně. Těmi si lze nastavit stisk pádel na horní straně. Buď to se pádla přepnou do krátkého, klikavého stisku, nebo dlouhého citlivějšího stisku. Tohle jsem upřímně ještě nikde neviděl a velice příjemně mě to překvapilo. Další plusový bodík k dobru.
Všechna tlačítka mají příjemnou odezvu a kolem joysticků se nachází decentní RGB podsvícení ve tvaru loga Legion. Velmi působivé. Podsívcení si lze upravit nebo ho vypnout v nainstalovaném softwaru. Dále má zařízení také velice malinký touchpad. To byl jeden z dalších mezigeneračních přešlapů, taková malá plocha je fakticky velmi těžko použitelná, a tak budete muset používat spíše dotykové ovládání. Používaní touchpadu není vůbec pohodlné.
Co zde nenajdeme
Oproti konzoli Lenovo Legion Go zde chybí spoustu funkcí, které původní konzole nabízela. Nechci to však vytýkat, neboť se nejedná o nástupce, jak jsem již zmínil. Chci tyto informace uvést spíše pro zajímavost, pokud se budete rozhodovat v nákupu mezi touto a nebo starší konzolí.
Ovladače nejsou odnímatelné, což u verze Legion Go bylo dobré. Mohli jste třeba konzoli připojit k televizi a odpojené ovladače si vzít na gauč. Konzole tak byla po vzoru Nintendo Switch multifunkčnější. Původní konzole má také v pravém ovladači optický senzor. Pomocí přibaleného adaptéru jste tak z ovladače mohli jednoduše vyrobit myš. Ta sice není bůhvíjak ergonomická a pohodlná, ale používat se dala. Ony odnímatelné ovladače nemají téměř žádné handheldy na trhu, nelze to tedy konzoli vytýkat. Spíš ať jsou jasnější rozdíly mezi produkty v portfoliu značky Lenovo.
Haptická odezva
Konzole má také zabudovaný haptický motorek. Nejsou to vibrace, je to již haptická odezva, nicméně taková spíše průměrná. Ovladače od televizních konzolí, jako je Xbox nebo Playstation, mají haptiku o parník lepší. Navíc jsem byl docela překvapený, že haptiku nepoužívají ani samotné hry. Třeba během útoku nebo zásahu od nepřítele. Na “velkých” konzolích mi to vždy příjemně dotvářelo herní atmosféru.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
