Recenze Vivo X80 Lite: Dopadlo to jako obvykle | Kapitola 5
Seznam kapitol
Kdo dnes shání vybavený telefon, aniž by potřeboval přímo vlajkovou loď, má těžký úděl. Zóna okolo 10 000 korun je rámovaná z jedné strany střední třídou Samsungu, ze druhé výkonnými telefony značek, které kdysi patřily k tradičním či je dnes řadíme mezi čínské dravce. Mezi ně patří i Vivo X80 Lite a zároveň ilustruje, proč tento výrobce v našich končinách jen tak nezdomácní.
Fotoaparát a video
Pro střední, a zvlášť tu vyšší střední třídu platí, že dobrý foťák je receptem na úspěch. Výkon poznat nemusíte, ale hezké obrázky pocitově pozná i laik. Tato přání chce Vivo X80 Lite zodpovědět třemi objektivy.
Ten hlavní má rozlišení 64 MPx. Disponuje optickou stabilizací, ostřením fázovou detekcí a světelností f/1,8. Druhý je 8MPx širokoúhlý objektiv. Jeho světelnost je horší, f/2,2, ale zase vidí v úhlu 120°. Třetím do party je, jak už to bohužel bývá, 2MPx makro objektiv se světelností f/2,4. Upřímně říkám, že zrovna ten si mohlo Vivo odpustit úplně – ač jsem se snažil vyfotit pár detailů trnité větvičky akátu, po pár pokusech, kdy telefon nebyl schopen zaostřit, jsem to vzdal.
S touto sestavou X80 Lite fotí primárně ve třech módech: základní scéna, dvojnásobný zoom a širokoúhlá perspektive. V ostatních režimech si už musí hodně pomáhat softwarem. Ony i tři zmíněné režimy se od sebe dost liší.
Standardní záběr a zoom mají stejné barevné podání. Aby ne, stará se o ně stejný objektiv, jen v jednom případě nasadí pixel binning. Jakmile ale přepnete na ultra wide, najednou jsou barvy sytější a teplejší.
Samozřejmě kvalita fotek závisí i na foceném objektu. Nejlepších výsledků X80 dosahuje v dobře definovatelných scénách. Krajinky, auta, větší kontrasty, tam si telefon poradí. Jakmile však dojde na komplikovanější kompozice, kde nejde udělat tlustá čára mezi popředím a pozadím, kde není nebe nahoře a zelená dole, a hlavně kde se do záběru „plete“ příroda, tam je Vivo slabší. Nejdou mu příliš detaily, listí nebo tráva pak ukazuje velký předěl mezi přesným vytažením kontrur a jednolitým zeleným smetím vzadu.
O selfie se stará 50MPx fotoaparát se světelností f/2,0, který se vás ochotně pokusí vykreslit v co nejlepších barvách. Svou práci zastane, za dobrého světla je textura pleti i oděvu viditelná.
Noční fotografie beru jako samostatnou disciplínu, přeci jen udělat ohyzdné fotky za slunečného odpoledne už umí kdejaký low-cost. Vivo X80 Lite by mělo mít na víc, ale ukázalo se, že jediné použitelné jsou snímky vzniklé v nočním režimu prací primárního objektivu. Jakmile se do věci vložil zoom, měnila se maximálně barva nebe v černou bez nočního režimu a v temně modrou při jeho zapnutí. Ani širokoúhlá perspektiva nepropustila ke snímači víc světla.
Jinými slovy, vyfotit si městské panoráma během noční potulky Vivo jakž takž dá, nasdílet to půjde, ale ve volbě kompozice budete mít svázané ruce a i tak bych doporučil fotit víckrát. Trefa prvním zmáčknutím spouště není ani trochu garantovaná.
A video? Průměrné. Švenky kamerou jsou při zpětném sledování chaotické, při větším přiblížení stabilizace nestíhá a záběr se tetelí, přechod ze světla do tmy a naopak se děje s viditelnými kroky a nikoli plynule… Zkrátka nic atypického, v čem by jiné telefony podobného určení byly zásadně šikovnější.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
