Rýsují se linie nové technologické války Západu s Čínou | Kapitola 2
Seznam kapitol
Ať už se to Západu líbí nebo ne, Čína postupně technologicky dotahuje Západ na všech frontách a chystá se přijmout dominanci. To může být spolu s měnící se podobou moderní války pro Západ výzva.
Je to pochopitelné. Čína je paranoidní, protože nemá se Západem dobré zkušenosti – viz tolikrát diskutované Opiové války (1839–1842 a 1856–1860). Západu se nedá věřit, což potvrzuje v jejích očích například obojaká politika vzhledem k Tchaj-wanu, který Čína považuje za svoji vzbouřenou provincii, za svoji nedílnou součást a odmítá se o tom s kýmkoliv bavit.
Západ je v tomto směru nečitelný, někteří miškové vtipkári žertují na téma, že by jako kontinentální Čínu Tchaj-wanu dali, což dokazuje, v jakém fantasylandu žijí. Pragmatičtí západňáci pro změnu vytahují na světlo geografickou polohu Tchaj-wanu a to, jak je děsně důležitý, až se rozhodneme Čínu zablokovat po moři, čímž podle mě dokazují, že žijí ve fantasylandu, ve kterém nikdy nepadlo Britské impérium a myslí si, že stále hrají tak nějak námořní šachy po anglicku.
Leč Britské impérium je pryč, je z něj tak trochu směšný a tak trochu děsivý zoopark, kde vás dnes zatknou za nevhodné názory. Málokdo si přitom všiml toho, že dnešní Británie už není Británií z 80. let, která s vyplazeným jazykem dokázala ubránit svoje zámořská teritoria, natož ta Británie z počátku 20. století.
Argumentovat Tchaj-wanem jako nástrojem námořní blokády je poněkud vyšinuté, ale Čína o tom ví a adekvátně se na to připravuje, respektive připravuje se na to, že převezme kontrolu nad ostrovem, ať už se to Západu líbí, anebo nelíbí. Pokud jde o blokádu – proto se pracuje na Hedvábných stezkách jako alternativě k námořní dopravě. A pokud jde o námořní válku, právě proto si Čína buduje v Jihočínském moři základny, jako by se chystali hrát Carrier Command.
Stará idea, že by se přes Hong Kong mohly nainjektovat do Číny západní hodnoty, naprosto a katastroficky selhala. Čína si bere technické znalosti, nikoliv ideologii, tu má svoji vlastní. V prvním kroku přebírá technické znalosti a pak inkorporuje dané území, které se ve finále stává pouhou součástí jejího území. V případě Tchaj-wanu se to trochu zadrhlo kvůli tomu, že TSMC je pro Ameriku klíčový, takže se stal součástí strategických her a tchajwanské vedení je připravené technologické továrny v případě čínského útoku terminovat i na dálku.
Protože je docela dobře možné, že i v případě úspěšné invaze na Tchaj-wan Čína jeho faby nezískala, jde na to po svém – a buduje si svoje vlastní technologie. Před nedávnem jsem byl na přednášce o historii Tchaj-wanu, kde padla idea, že Čína nemá ani zdaleka dostatečné schopnosti ve výrobě pomocí extrémní ultrafialové litografie (Extreme ultraviolet lithography, EUVL nebo EUV). V ní stále dominuje holandská ASML – a protože jsou její nejlepší stroje pro EUVL embargované, Čína nepochybně pracuje i na nich.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
