Rýsují se linie nové technologické války Západu s Čínou | Kapitola 4

Přesně tohle je obsahem britských geopolitických teorií konce 19. století, které vřele doporučuji každému, kdo se chce opravdu upřímně zasmát, protože oni tomu fakt věřili. Britové obelhali sama sebe a nějak sami sebe přesvědčili o tom, že dokud proti sobě poštvou jednotlivé regiony, dokážou je kontrolovat s poměrně malými náklady, přičemž jednu jejich kolonii budou pacifikovat vojáci z jiné jejich kolonie. 

Tyhle jejich teorie fungovaly pouze proti protivníkům „s velmi ostrými mangy“, jak poznamenal Black Adder. Ve chvíli, kdy se Británie pustila do války se stejně technologicky vyspělým protivníkem – Německem, se jejich teorie vypařily jako pára nad hrncem. Kolonie si povšimly, že by bez jejich přispění Britské impérium vůbec nemohlo fungovat, a tak ho dřív nebo později opustily, až nám zbylo to, co nám z Británie zbylo, ten trapný ostrov, kde už ani nemůžete postovat na sociální sítě bez toho, že by vám hrozil příchod policie. 

Čína si toho pochopitelně všimla – a aby se jí nestalo totéž, jde na svou geopolitiku podstatně jinak, pomaleji a systematičtěji. K tomu patří například to, že se nespoléhá na nějaký kritický obchod nebo jedinečný zdroj, ale maximálně diverzifikuje. K tomu patří taky to, že bude kupovat od každého, kdo projeví ochotu – a nebudou se ho ptát na to, jak mu to politicky chodí doma. A taky budou prodávat každému, kdo na to bude mít nebo to bude mít alespoň za co vyměnit.

V tomto okamžiku jim chybí hlavně pokročilé technologie na čipy, na čemž zrovna pracují. A spojují se s každým, kdo jim dodá to, co potřebují. Klasická západní geopolitická teorie říká, že by se měli porvat s Rusy o Sibiř, nicméně se ukazuje, že jim stačí, když se z Ruska stane světový pariah a budou muset prodávat jenom jim pod cenou. Této metodě se říká „přítel třese stromem a vy sbíráte jablka“.

Rusové také válčí na Ukrajině proxy válku se Západem, kterou Čína velmi bedlivě sleduje, protože až bude zabírat Tchaj-wan, tak také povede proxy válku se Západem. A v ní se ukazuje kritická nutnost vyrábět masově pokročilé zbraně, kde má Čína z půlky hotovo, protože ona dokáže vyrábět masově – a nejenom to, protože se nemusí svazovat západními pravidly, je schopná chrlit nové automatizované továrny jako houby po dešti. Dokážou to vážně rychle.

V moderní dronové a raketové válce se ukazuje, že jedna věc je flexit s nejlepšími a nejdražšími antiraketami na planetě – a druhá věc je schopnost vyrábět jich sériově desetitisíce. Na Západě jsme okouzlení gadgety, takže stále obdivujeme věci, jako byl nacistický superkanón Dora nebo projekt supertanku Ratte. Čína ví, že modely těchto superkravin jsou skvělý obchodní artikl, ale nic víc, protože místo každé jedné superkraviny můžete mít doslova tisíce praktičtějších, i když nudnějších klasičtějších kanónů a tanků.