Technické pokročení, laikovo zmatení aneb kdo to má stíhat?
Seznam kapitol
Na střední škole nám říkali, že poločas rozpadu hodnoty technických informací je deset let. Pokud jste pracovali v technickém oboru a na deset let z něj vypadli, je vaše hodnota poloviční, protože polovina věcí, které znáte, je k ničemu. Alespoň takhle to platilo ještě v osmdesátých letech minulého století. Zlaté časy!
Dnes je to v oblasti počítačových technologií mnohem, mnohem horší. Po deseti letech strávených s Piña Coladou na pláži je vaše informačně technologická kvalifikace prakticky na bodu nula, prostě jenom zíráte, co se to s oborem stalo. IBM už nevyrábí pécéčka? Kde je AltaVista? A co je to ten Facebook? Proč všichni čumí do těch malých přenosných obrazovek? Není divu, že čas od času nějakému technikovi hrábne v hlavě a uprchne na opuštěný ostrov v Tichomoří, kde se střídavě živí kraby a střídavě se krabi živí jím. To tempo inovace je prostě šílené a zvládat ho lze jen po určitou dobu.
Problém je v tom, že vysoká rychlost inovace vede i poměrně pokročilé uživatele a odborníky k tomu, že jednoho krásného dne zjistí, že přestože se v IT poměrně orientují, nějak jim ujel vlak a teď netuší, co a jak. Tímto problémem netrpí jen novinkáři, tedy lidé, kteří trvale sledují to, co se odehraje v následujících třech měsících a mají tedy přehled čerstvý a přímo ostrorysí. Bohužel ti zase často trpí problémem zcela opačným, totiž jak se jim očima nasunují do mozkového bufferu nové informace, někudy z nich zase vycházejí ty staré. Takže když je osloví jejich prarodič a žádá zprovoznění winprinteru z roku 2001 pro netbook s Windows XP, jsou ztraceni a nezbývá jim než obligátní přednáška o „sto letech za opicemi“ a nutnosti upgradu na nejnovější hardware a software, čímž maskují fakt, že netuší, jak to zprovoznit.
Druhou kategorií lidí, která je nucena znát všechny finesy všeho nového, je IT podpora, i když mnozí informačně technologičtí podpůrci se do budoucnosti šinou jenom neradi a s jistým odporem. Život je naučil, že není nic horšího, než nadřízený manažer-hobbista, který musí mít ty nejnovější hračky a technologie – a po IT „jenom“ chce, aby to všechno zprovoznili a všechno fungovalo spolu se zastarávající infrastrukturou.
¨
Podpora je ráda, když věci fungují na zavedených pořádcích a proto u starších podpůrců často narazíme na překvapivý konzervativismus.