Test deseti 2TB USB disků na stůl, do kapsy a na cesty | Kapitola 14
Seznam kapitol
Dnešní test se podívá na vrub přenosným diskům o kapacitě 2TB s USB rozhraním. Dobrá volba pro ty, kdož potřebují po světě korzovat s kapsami plnými dat. Ne vždy je dostupný rozumný cloud, nebo tak rychlé připojení, abyste stovky GB mohli sosat v místě. V takovém případě se 2TB disk v šosu hodí.
Závěr
Výsledky testů se sice liší, v některých případech výrazně, ale má to prakticky význam? Pokud zkopírujete 50 GB složku za pět minut, nebo pět a půl, už nehraje moc velkou roli. Samozřejmě výsledky ovlivňuje to, že například disk Seagate ST2000LM007 je použit v šesti případech z deseti.
Ostatně dozvěděl jsem se, že typ disku, který výrobce použije, je ovlivněn cenou a tím, co je aktuálně na trhu (ve skladu) k dispozici. Spoléhat na osvědčený typ nebo sérii se nedá, je to loterie. Jediné, čemu se dá věřit, je velikost. Proto a pro všeobecně vyrovnané výsledky zde nenajdete vítěze (a někdo by mohl namítnout, že v důsledku diskové rulety se nedají výsledky testů vztáhnout na konkrétní řadu – a měl by pravdu). Také jsem zkoušel měřit spotřebu, ale protože se neliší už vůbec, upustil jsem od toho. USB 3.0 uživilo všechny disky jedním kabelem, a to je hlavní.
Takže co vybrat? Hlavní kritérium bude kapacita a požadavek na odolnost. Pokud hledáte externí disk do hor a na plavání mezi kajmany, rozhodně je nutné koupit některý pancéřovaný model. Ideálně nárazuvzdorný, vodotěsný, neprůstřelný, zašifrovaný a použitelný jako zbraň. Taky by měl obsahovat GPS, kapsu na kilo střeliva a vak na jídelní zásoby. Což je trochu pitomost, prostě na cesty se vyplatí investovat do těch odolnějších. Bohužel testy odolnosti kladivem dělat nemohu a tak nezbývá než věřit, že ty opevněné disky něco vydrží. Co položíte na stůl nebo do šuplíku, tam už by vás měla kromě kapacity zajímat asi jen cena a možná délka záruky. A možná ten design, aby na stole nerušil a nedráždil uživatelovo oko.
Update redakce: Pokud chcete disk na zabíjení kajmanů, klidně si pořiďte některý z těch obrněných. Ale pokud chcete, aby data na disku ustála i nějaké to drsnější zacházení, určitě investujte do přenosného disku, ve kterém je schované SSD a ne mechanika. Ani nejtlustější pancéřová schránka nevymaže to přetížení při pádu nebo nárazu a mechanická hlavička škrábající povrch plotny při nárazu za provozu je v podstatě zárukou toho, že o svoje data přijdete.
Osobně bych si vybral asi Toshibu, jelikož mám rád čistý a minimalistický design a za náhradníka Maxtor, neboť ten je odkazem dob minulých a podává solidní výkony, i když je to jen převlečený Seagate (ještě by nějací archeologové mohli vzkřísit značku Quantum a jejich Fireball). Ale ať si vybere kterýkoli disk, chybu neuděláte.
Disky WD a Maxtor zapůjčila Alza a.s.
Za půjčení ostatních disků děkujeme společnostem ADATA, Silicon Power, Seagate a Toshiba.