Test skříně ASUS A32 PLUS – světelná show v hlavní roli | Kapitola 5
Seznam kapitol
ASUS A32 PLUS tentokrát neprověří jen naše obvyklá testovací sestava, ale rovnou skutečný počítač, který bude sloužit profesionálnímu fotografovi milujícímu světlo a barvy. Do skříně proto putuje výkonná, výrazně podsvícená ARGB sestava, která má ambici rozzářit nejen interiér skíně, ale i celý ateliér. A pokud tahle sestava nebude zářit dostatečně, náš fotograf si ji pravděpodobně stejně nasvítí po svém.
AI model LTX2 směle konkuruje placeným generátorům videí
Blíží se konec generování videí přes placené služby. Videa k nerozeznání od reality zvládnete už i na svém počítači.
Dříve, než se dostaneme k vestavbě počítačové sestavy do skříně ASUS A32 PLUS, si ukážeme, co všechno lze pro lepší přístup do jejích útrob demontovat. Skříň je v tomto směru navržena poměrně flexibilně, jednotlivé panely a kryty lze uvolnit v několika jednoduchých krocích.
Začneme u čelní tabule z temperovaného skla. Ta je k šasi uchycena pomocí čtyř plechových zasouvacích háčků a proti nechtěnému vysunutí zajištěna dvojicí šroubů. Zevnitř skříně odšroubujeme oba šrouby v rozích a pak můžeme tabuli povytažením směrem k levé straně vyjmout. Manipulace je díky tomuto řešení poměrně jednoduchá. Sklo drží pevně, ale po uvolnění šroubů se z háčků vysouvá plynule a bez nutnosti vyvíjet nadměrnou sílu.
Po odejmutí bočnic a čelního skla se nám otevírá velmi pohodlný přístup do hlavní komory skříně a současně tím ochráníme demontované skleněné části před poškozením během montáže sestavy. Skleněné panely lze bezpečně odložit stranou, aniž by nám překážely při instalaci komponent.
Abychom se dostali k montážním pozicím pro ventilátory na stropě skříně, musíme demontovat hlavní plechový stropní panel s průduchem. Panel je v ohybu na zádi zajištěn dvojicí šroubů s velkou hlavou, které lze uvolnit bez použití nářadí. Po jejich vyšroubování zatáhneme za madlo, panel povysuneme směrem vzad a odejmeme.
Jak se nyní můžeme přesvědčit, děrovaný průduch ve stropním panelu má ve skutečnosti výrazně větší plochu, než odpovídá samotnému otvoru v šasi pro trojici 120mm ventilátorů. V praxi zde jde především o designové řešení, kdy větší perforace působí vzdušněji a opticky odlehčuje celý panel. Zároveň ale nijak neomezuje proudění vzduchu, spíše naopak.
Pokud hodláme do skříně osazovat disky klasických velikostí 2,5″ a 3,5″, budeme to raději zkoušet na určeném, předem odmontovaném plechovém držáku. Ten je podobně jako čelní skleněná tabule uchycen k šasi pomocí čtyř plechových zasouvacích (v tomto případě spíše závěsných) háčků a proti nechtěnému vysunutí zajištěn dvojicí šroubů.
Oceňuji, že díky tomuto řešení držák po odstranění pojistných šroubů okamžitě neodpadne, ale zůstane bezpečně viset na háčcích až do chvíle, kdy jej nadzdvižením vyvěsíme. Manipulace je tak jistější a nehrozí, že by držák při demontáži nekontrolovaně sklouzl. Pohodlnější bude i zpětná montáž držáku, který po nasazení sám drží na místě a není nutné jej přidržovat jednou rukou, což celý postup výrazně zpříjemňuje.
Demontovat lze také úzký plechový panel nacházející se po pravém okraji stropu skříně. Je k šasi uchycen obdobně jako hlavní stropní panel, avšak s tím rozdílem, že vzadu jej zajišťuje pouze jediný šroub. Po jeho odstranění však rychle zjistíme, že panel neskrývá žádnou funkční součást skříně. Nachází se pod ním jen plný plech stropu šasi. Vnitřní prostor tohoto dílu tak může posloužit nanejvýš k ukrytí nějaké drobnosti, třeba papírového seznamu tajných hesel, jinak však plní čistě estetickou roli a pro samotnou vestavbu komponent jej není nutné demontovat.
Tímto máme kapitolu věnovanou rozborce skříně dokončenu a můžeme se směle pustit do vestavby počítačové sestavy. Uzavření této části zároveň dává jasný rámec tomu, co nás čeká dál. S plně zpřístupněným šasi a odloženými panely máme ideální podmínky pro pohodlnou a přehlednou instalaci jednotlivých komponent.
