Test skříně ASUS A32 PLUS – světelná show v hlavní roli | Kapitola 9
Seznam kapitol
ASUS A32 PLUS tentokrát neprověří jen naše obvyklá testovací sestava, ale rovnou skutečný počítač, který bude sloužit profesionálnímu fotografovi milujícímu světlo a barvy. Do skříně proto putuje výkonná, výrazně podsvícená ARGB sestava, která má ambici rozzářit nejen interiér skíně, ale i celý ateliér. A pokud tahle sestava nebude zářit dostatečně, náš fotograf si ji pravděpodobně stejně nasvítí po svém.
AI model LTX2 směle konkuruje placeným generátorům videí
Blíží se konec generování videí přes placené služby. Videa k nerozeznání od reality zvládnete už i na svém počítači.
Počítačová skříň ASUS A32 PLUS nemá na dně klasický tunel, do něhož by se dal ukrýt napájecí kabel vedený ke konektoru uprostřed chladiče grafické karty. Ač jsem jej zkoušel přivést shora i zespodu, žádné řešení nebylo skutečně uspokojivé. Po hadicích AIO chladiče je tento kabel druhým prvkem, který výrazněji narušuje jinak čistý a esteticky působící interiér sestavy.
Po kontrole zapojení veškeré kabeláže jsem ještě před navrácením demontovaných panelů skříně provedl obvyklý test prvního spuštění sestavy. Odpůrci barevných světelných efektů zřejmě nad výsledkem ohrnou nos, ale přesně takto znělo zadání budoucího uživatele. Naštěstí každý, komu ARGB osvětlení nevyhovuje, má možnost jeho intenzitu omezit, nebo jej úplně deaktivovat.
Musím dodat, že mě osobně velmi zaujalo řešení ARGB LED u ventilátorů ASUS MR120. Na rozdíl od běžných ventilátorů zde není prosvícen rotor ani lopatky, takže světlo vychází pouze ze dvou vrstev poloprůsvitného plastu v rámu a z tenkého prstence kolem lopatek. Výsledkem je jemnější, elegantnější efekt, který nepůsobí příliš kýčovitě ani v sestavách, kde je světla už tak dost.
Při zpětném osazení čelní skleněné stěny skříně jsem narazil na problém s pojistnými šrouby. Ty se utahují zevnitř, což výrazně komplikuje přístup, kvůli již nainstalovaným ventilátorům a radiátoru vodního chlazení. Spodní šroub se mi nakonec podařilo dotáhnout šikmo nasazeným šroubovákem, a to bez nutnosti demontovat přední ventilátor na dně skříně. K hornímu šroubu jsem se však přes radiátor vůbec nedostal. Z tohoto důvodu bude vhodnější upevnit čelní panel k šasi ještě před instalací radiátoru.
Do průtočného profilu ventilátorů v pravé komoře skříně zasahují jen mírně kabely od čelního I/O panelu. Za plechovou bočnicí však zůstávají skryté a mají zde dostatek prostoru, takže není nutné věnovat jejich uspořádání zvláštní péči. Celkový airflow tím není nijak negativně ovlivněn a kabeláž v této části skříně nepůsobí rušivě.
Na snímcích pravé komory skříně chybí dosud demontovaný plechový držák disků. Díky tomu je ale dobře vidět, jak velkorysý volný prostor se nachází nad napájecím zdrojem. Tento prostor nám umožní experimentovat s uchycením případných mechanických disků tak, aby jejich provozní zvuky a vibrace byly co nejvíce utlumeny.
Provoz sestavy je mimo jiné indikován bílou LED diodou integrovanou v tlačítku Power. Na čelním panelu však postrádám kontrolku aktivity disku, která by při diagnostice nebo řešení problémů mohla být užitečná.
Po nainstalování ovladačů AIO chladiče a grafické karty se k atraktivním světelným prvkům přidaly i vlastní displeje těchto komponent. Oba dokážou zobrazovat krátké video smyčky podle uživatelova výběru, což celkovému vizuálnímu dojmu dodává další úroveň efektnosti. Bombastický vzhled zahnutého displeje AIO chladiče však zpočátku mírně rušily odlesky světla z RAM modulů. Tento problém se naštěstí podařilo později výrazně zmírnit snížením jejich jasu.
Výsledný efekt ARGB osvětlení skříně byl inspirován filmem TRON: Ares, takže všechny prvky dostaly odpovídající jednotný světle modrý odstín. Při pohledu shora i z boku nijak neruší odlišné konstrukční provedení osvětlení ventilátorů AIO chladiče, u nichž (na rozdíl od ventilátorů skříně) svítí samotné rotory s lopatkami. Ty však nejsou přímo v zorném poli uživatele a spíše jen doplňují celkové ambientní podsvícení sestavy, aniž by narušovaly její vizuální čistotu.
Pojďme se podívat na to, jak si skříň ASUS A32 PLUS vedla z hlediska hlučnosti. Měření probíhalo jako obvykle – testoval jsem pouze standardně osazené ventilátory skříně a všechny ostatní zdroje hluku jsem se snažil maximálně eliminovat. Napájecí zdroj i grafická karta běžely v pasivním režimu. Ventilátory AIO chladiče procesoru jsem během měření vypnul a čerpadlo nechal pracovat na 50 % výkonu. Pro objektivní porovnání jsem deaktivoval také trojici spodních ventilátorů, které nejsou součástí základní výbavy skříně. Výchozí hladina hluku v místnosti činila 30,5 dBA.
Po spuštění sestavy jsem nastavil nejnižší možné otáčky ventilátorů, konkrétně 250 RPM, při nichž jsem naměřil hlučnost 30,7 dBA. V tiché místnosti a z bezprostřední blízkosti bylo znát, že ventilátory běží, ale šlo o provoz na samé hranici slyšitelnosti. Velmi tichý chod si ventilátory udržely i po zvýšení otáček na 500 RPM, kdy hladina hluku dosáhla 30,8 dBA. Nerušily ani při 750 RPM, kdy jsem naměřil 31,6 dBA, což je stále velmi příjemná hodnota.
S dalším zvyšováním otáček začala být hlučnost výraznější. Při 1000 RPM jsem naměřil 34,3 dBA, což byla stále přijatelná hodnota, ale už jasně slyšitelná. Na 1250 RPM hlučnost vzrostla na 38,8 dBA, při 1500 RPM pak na 43,1 dBA. Na maximálních 1550 RPM hluk vrcholil hodnotou 44,2 dBA. Tyto výsledky prakticky kopírují měření z předchozí recenze skříně ASUS Prime AP202 ARGB, která používá totožné ventilátory. Lze tedy potvrdit jejich konzistentní akustické chování napříč různými modely skříní.
Opět mohu konstatovat, že u ventilátorů ASUS MR120 jsem nezaznamenal žádné pazvuky způsobené vibracemi či šelestem ložisek. Veškerý hluk měl převážně aerodynamický charakter, což je u této kategorie ventilátorů ideální scénář. Celkově hodnotím naměřené výsledky jako nadprůměrně dobré. Ventilátory působí kultivovaně a bez problémů se hodí i do sestav, u nichž je kladen důraz na tichý provoz.
