Test skříně ASUS TUF Gaming GT302 ARGB – chladná sebedůvěra | Kapitola 8
Seznam kapitol
ASUS svou novou skříní TUF Gaming GT302 ARGB reaguje na aktuální trendy požadující zajištění intenzivního chlazení výkonných herních sestav s energeticky náročnými komponenty. K tomuto účelu byla primárně navržena odpovídající konstrukce skříně s velkou plochou průduchů a se speciálními zesílenými ventilátory. Již z výroby je skříň vybavena vším potřebným tak, aby mohla svou úlohu plnit ihned po vybalení z krabice.
Po zapojení veškeré kabeláže jsem konečně mohl vyzkoušet prvotní spuštění sestavy, právě instalované do skříně ASUS TUF Gaming GT302 ARGB.
Vše fungovalo na první pokus, a já tedy mohl alespoň trochu porovnat kabely pod přepážkou a poté již skříň uzavřít bočnicemi. Pro kabely je pod přepážkou skutečně dostatek prostoru, takže ani ty silné a nejméně poddajné z profilu skříně nikde nevyčnívají.
ARGB ventilátory jsou skrze velké otvory v čelní mřížce dobře viditelné. LED diody jejich osvětlení se nachází v rotorech ventilátorů, přesto je světlo docela rovnoměrně rozptýleno po celé aktivní ploše lopatek.
Ventilátory jsou také jediným prvkem skříně, spolehlivě indikujícím spuštění sestavy. Tlačítko Power není podsvíceno, chybí zde kontrolka činnosti sestavy i kontrolka aktivity disku.
Pojďme se již podívat na to, jak si skříň GT302 vedla z pohledu hlučnosti. Jako obvykle jsem měřil hlučnost standardně osazených ventilátorů skříně a ostatní zdroje hluku jsem se snažil eliminovat. Napájecí zdroj a grafická karta běžela v pasivním režimu, vypnul jsem také pevný disk a jeden z ventilátorů chladiče procesoru. Výchozí hladina hluku v místnosti činila 30,5 dBA.
Po spuštění sestavy jsem nastavil nejnižší možné otáčky ventilátorů 425 RPM, při nichž jsem naměřil hluk na úrovni 31,1 dBA. Z bezprostřední blízkosti bylo znát, že ventilátory běží, ale jednalo se o velmi tichý provoz. Hlučnost se pocitově nezvýšila ani po zrychlení na rovných 500 RPM, kdy jsem naměřil 31,6 dBA.
O relativně tichém provozu sestavy se dalo hovořit i po nastavení rychlosti ventilátorů na 750 RPM, při níž hluk dosáhl hladiny 33,4 dBA. S dalším zrychlováním již hlučnost výrazněji stoupala a pro delší poslech nebyla příjemná. Při 1000 RPM jsem naměřil 38,7 dBA a při 1250 RPM pak 44,1 dBA.
Zrychlení nad 1500 RPM už znamenalo překročení hranice padesáti decibelů, přičemž při maximální rychlosti 1850 RPM dosáhl hluk konečné úrovně 54,5 dBA.
Nové ventilátory s nadstandardní tloušťkou a s vysokou účinností jsou jedním z lákadel testované skříně, ale během měření hlučnosti jsem zjistil, že jsou také jedním z jejích problematických míst. Již při nízkých otáčkách jsem po přiložení ruky na konstrukci skříně pocítil jemné vibrace, které musely pocházet od ložisek ventilátorů skříně. Postupně jsem ventilátory vypínal, abych zjistil konkrétní zdroj vibrací, ale ty jsem ve srovnatelné míře zaznamenal u všech ventilátorů. Bude to tedy zřejmě jejich konstrukční vlastnost.
Ty vibrace samy o sobě by ani nebyly problémem, neboť v nejnižších otáčkách nejsou poslechem rozeznatelné a ve vysokých zřejmě zaniknou v aerodynamickém hluku ventilátorů. Jenže i přes pružné podložky v rozích ventilátorů dochází u některých rychlostí k nežádoucí rezonanci s plechovou konstrukcí skříně. Ta lokálně (v úzkém rozpětí otáček) zvyšuje hlučnost o nezanedbatelných 3 – 5 dBA. Podrobným měřením hlučnosti po malých krocích jsem identifikoval celkem tři provozní rychlosti ventilátorů, v nichž k uvedené rezonanci dochází.
První případ nastává při rychlosti 780 RPM, kdy hlučnost po zrychlení z 750 RPM skokově vzroste ze 33,4 na 36,2 dBA, tedy o cca 3 dBA. Druhý případ nastal při rychlosti 1050 RPM kdy jsem naměřil hluk 43,6 dBA, zatímco při 1000 RPM byla hlučnost jen 38,7 dBA. Zde se jedná o rozdíl cca 5 dBA. Podobný rozdíl jsem naměřil také při rychlosti 1650 po zrychlení z 1500 RPM. Ve všech třech případech se následné zvýšení otáček ventilátorů projeví podobným skokovým poklesem hlučnosti.
Není to ale žádná tragédie. Pokud si nastavíme křivku rychlosti ventilátorů tak, aby těmito problematickými hladinami prošla rychleji, tak zřejmě tu anomálii poslechem ani nezaznamenáme. Nicméně již samotná přítomnost vibrací není dobrou vizitkou nových ventilátorů a výrobce by měl prověřit kvalitu jejich ložisek. Těžko lze nyní odhadovat, jak se v tomto ohledu budou ventilátory chovat po jejich zaběhnutí. Možná se zklidní, možná ne.
Dlouhodobě se bráním měření a porovnávání účinnosti chlazení testovaných skříní, neboť mimo laboratorní prostředí brání korektnímu srovnání mnoho faktorů. Nejinak je tomu i v případě skříně GT302, u které lze už jen pouhým vizuálním posouzením její konstrukce s vysokou pravděpodobností odhadnout, že dokáže zajistit účinné chlazení i velmi výkonných sestav. Za provozu je pak cítit intenzivní proud vzduchu na jeho výstupech.
Spíše pro zajímavost, ale také pro podložení výše uvedených slov, doplňuji následujícím obrázkem výsledky měření účinnosti chlazení od samotného výrobce. I přes použití stejné testovací platformy není zřejmé, jaké bylo osazení ventilátorů v porovnávaných skříních a při jaké provozní rychlosti bylo měřeno. Předpokládám, že Corsair 4000D Airflow byl v testu hendikepován použitím pouhých dvou standardně dodávaných 120mm ventilátorů (jeden na čele a jeden na zádi). V této konfiguraci jej uživatelé většinou neponechají a na čelo další dva přidají. Snadno pak dojdeme k neobjektivním závěrům, že některá skříň je výrazně horší.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
