Test skříně be quiet! Pure Base 500 FX - špičková konstrukce i RGB efekty | Kapitola 10
Seznam kapitol
Při příležitosti 20. výročí působení značky be quiet! na světovém trhu si pro nás výrobce připravil speciální model kompaktní počítačové skříně řady 500. Jako základ vzal oblíbený model Pure Base 500 DX a u něj použil parádní ventilátory ARGB Light Wings se společnou řídicí jednotkou. Tím vznikl výroční model s označením FX. V dnešním testu si navíc představíme podobně laděný výroční model vzduchového chladiče procesoru Pure Rock 2 FX.
Pokud nevyužijeme možnosti synchronizace řídicí jednotky ARGB osvětlení skříně be quiet! Pure Base 500 FX se systémem základní desky, lze barvu a dynamické efekty vybírat pomocí drobného tlačítka vpravo na I/O panelu skříně. Synchronizace se aktivuje stiskem a podržením tlačítka po dobu alespoň 3 sekundy.
Jedním z předvolených režimů je také úplné vypnutí osvětlení. Všechny předvolby vidíme uspořádány v následující tabulce.
Položka „Regular“ označuje trvalý svit bez dynamických efektů. V případě „Breath“ se jedná o dynamický efekt postupného rozsvěcování a zhasínání osvětlení, „Comet“ znamená dokola obíhající světelný bod a „Trail“ pak několik dokola obíhajících bodů.
Základní barvy jsem se pokusil demonstrovat na následujících obrázcích. Na tom prvním vidíme zleva oranžovou, fialovou, bílou a zelenou.
Na druhém obrázku vlevo je červená, kterou fotoaparát nezobrazil věrně a ve skutečnosti je sytější. Dále je zde modrá a dva záběry duhové, která se i v základu dynamicky mění.
Pojďme se již podívat, jak si skříň Pure Base 500 FX vedla v otázce hlučnosti. Hlučnost ventilátorů skříně jsem měřil v několika režimech jejich otáček, přičemž ventilátor vzduchového chladiče procesoru běžel ve všech případech minimální rychlostí 510 ot./min, grafika a napájecí zdroj pak v pasivním režimu. Hlukoměr byl umístěn cca 30 cm šikmo před levým čelním rohem skříně.
Otáčky ventilátorů skříně nebylo možné snímat skrze řídicí jednotku s rozbočovačem (základní deska tento údaj nedetekovala). Proto jsem jeden z čelních 120mm ventilátorů připojil přímo k základní desce a údaje o otáčkách jsem odčítal z něj.
Základní hlučnost v místnosti po dobu měření činila 30,7 dBA. Po spuštění sestavy v režimu minimálních otáček 25 % PWM běžely ventilátory skříně rychlostí 470 ot./min, přičemž hlukoměr nezaznamenal žádné zvýšení hluku nad výchozí hodnotu 30,7 dBA. Sestava byla v tomto režimu prakticky neslyšná.
Zcela nepatrný nárust na úroveň 31,0 dBA přístroj zaznamenal po zrychlení ventilátorů na 30 % PWM, tj. 550 ot./min a totéž se dá říct o hlučnosti 31,4 dBA při zrychlení na 40 % PWM, tj. 750 ot./min.
Slyšitelnou se sestava stává až po nastavení režimu 50 % PWM s rychlostí 900 ot./min, kdy hlučnost povyrostla na stále velmi kultivovaných 33,6 dBA. S dalším zrychlováním už hlučnost rostla výrazněji. Režim 60 % PWM znamenal 1100 ot./min a 36,1 dBA, při 75 % ot./min a 1300 ot./min se hluk zvedl na rovných 40,0 dBA a nakonec při plné rychlosti 1700 ot./min se hladina hluku ustálila na hodnotě 47,2 dBA.
Jelikož jsme si dnes poprvé představili také nový chladič procesoru be quiet! Pure Rock 2 FX, využil jsem možnosti změření hluku jeho vysokootáčkového 120mm ventilátoru Light Wings, který dosahuje o 350 ot./min vyšší rychlosti než 120mm Light Wings ventilátory skříně. Měřil jsem prakticky stejným způsobem jako v případě ventilátorů skříně, ale s tím rozdílem, že po celou dobu měření běžely všechny ventilátory skříně v minimálních otáčkách 470 ot./min.
Hodnoty klidového stavu a minimální rychlosti všech ventilátorů jsem převzal z předchozího měření. Ventilátor chladiče běží při 25 % PWM rychlostí 500 ot./min. Hlučnost je v tomto případě neměřitelná, tedy na úrovni základní hladiny hluku v místnosti 30,7 dBA.
Abych vizuálně odlišil režimy měření hluku chladiče procesoru, nastavil jsem u skříně světelný efekt „Trail“ s několika běžícími světelnými body.
Ventilátor chladiče se jen nepatrně dostává ke slovu v režimu 30 % PWM, což odpovídá otáčkám 600 ot./min a hlučnosti 30,9 dBA. Ani s dalším zvyšováním rychlosti se hlučnost nijak výrazně nezvyšovala a ventilátor chladiče byl prakticky neslyšný.
Při 40 % PWM a rychlosti 850 ot./min jsem naměřil hlučnost 31,0 dBA, při 50 % PWM a 1100 ot./min popolezla na 31,1 dBA a při 60 % PWM a 1300 ot./min se ustálila na stále skvělé hodnotě 31,3 dBA.
Až v režimu vysokých otáček se ventilátor chladiče procesoru postupně ozývá, když při 75 % PWM a 1650 ot./min dosahuje hlučnosti 32,4 dBA a ve finále při 100 % PWM a 2050 ot./min končí na zarovnané hodnotě 36,0 dBA.
Subjektivně musím říct, že chladič procesoru be quiet! Pure Rock 2 FX je v nízkých otáčkách (do 1300 ot./min) prakticky neslyšný a ani v nejvyšší rychlosti není jeho hlučnost nijak zvlášť intenzivní a v provozu většinou zanikne za hlukem chladiče grafické karty.
Neměl jsem dostatek času na podrobné otestování chladicího výkonu chladiče ve spojení s mým energeticky náročným 10jádrovým procesorem Intel i9-10900K. Spustil jsem tedy alespoň půlhodinový zátěžový test v CPU-Z při nastavení všech jader procesoru na rovných 5,0 GHz. Při plných otáčkách ventilátoru a přijatelné hlučnosti chladič utáhl odběr procesoru 170 W a udržel teplotu na slušné průměrné úrovni 85 stupňů Celsia bez ohledu na to, že v místnosti byla v tu chvíli vysoká letní teplota 26 stupňů.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
