Test skříně Cooler Master MasterBox NR200P V2 – nenápadné velké změny | Kapitola 2
Seznam kapitol
Na první pohled to není příliš patrné, ale verze V2 populární skříně Mini-ITX NR200P přináší docela zásadní změny koncepce využití vnitřního prostoru, které budou mít významný dopad na výběr komponent počítačové sestavy. Na své si přijdou zejména uživatelé moderních výkonných sestav s mohutnými grafickými kartami a s vodním chlazením procesoru. Těm ostatním může přinést V2 i nečekané komplikace.
Už jsme si řekli, že druhá generace skříně Cooler Master MasterBox NR200P V2 se proporčně od svého předchůdce liší jen o 4 mm kratší délkou, takže i v tomto případě můžeme říct, že její velikost (372 × 185 × 292 mm) odpovídá větší krabici od bot. Prozradím, že zkrácení nemá žádný dopad na vnitřní rozměry skříně. Střídmý a současně nadčasový design se také na první pohled neliší. Pokud se zrovna nebudeme dívat na zadní stěnu, tak jediným rozpoznávacím znakem nové generace je odlišný tvar děrování plechové bočnice. V jedné ze závěrečných kapitol si uděláme pomocí fotografií přímé mezigenerační porovnání.
Ventilační průduchy u první generace tvořily kruhové otvory shodné velikosti o průměru 6 mm. U druhé generace je použita kombinace dvou velikostí otvorů (kruhové a podlouhlé). Přímo z výroby je skříň uzavřena plechovými bočnicemi po obou stranách, alternativní skleněná bočnice se nachází v příbalové krabici. Absence jakýchkoliv kotevních prvků přispívá k celkové čistotě designu.
Čelní panel se v nové generaci nezměnil a je opět výliskem z jediného kusu pořádně silného plechu, bez jakýchkoliv průduchů pro přívod vzduchu do interiéru. Jednolitou plochu na čele oživuje šedým lakem stylizované logo výrobce. Charakteristickým znakem všech modelů NR200P je zakulacení bočních hran čelního panelu, které plynule navazuje na zbytek skříně.
Plechová bočnice na pravé straně skříně je totožná s bočnicí na straně levé. Ani zde neuvidíme žádné kotevní prvky, které by rušily čistotu designu.
Dominantním estetickým prvkem skříně je bezesporu její stropní panel s celoplošným potahem z děrované ocelové mřížky s milimetrovými otvory. Pohledem stěží poznáme, že základem tohoto panelu je plastový rám, barevně dobře sladěný s odstínem bílého laku navazujících plechových panelů. Monotónní strukturu povrchu stropní mřížky rozbíjí široký plný pás, táhnoucí se od čela po záď skříně.
Pod ocelovou mřížkou prosvítá bezprostředně navazující plastová část stropního panelu s ventilačními otvory ve stejném tvaru jako na bočnicích. Zde se druhá generace liší větší volnou plochou pro průchod chladicího vzduchu a jiným způsobem upevnění případných stropních ventilátorů. Připomeňme si, že přímo do plastové konstrukce stropního panelu předchozí generace byly vylisovány snížené pozice s přesnými kruhovými výřezy pro dva 120mm ventilátory.
Na detailních snímcích můžeme posoudit pohledné tvarování a dokonalé zpracování ocelové mřížky do stropního panelu. Mezi I/O prvky skříně přibyl s novou generací konektor USB Type-C novější generace 3.1, který nalevo bohužel nahradil tlačítko Reset. Po obou stranách středového tlačítka Power s osvětleným prstencem se opět nachází USB konektory Type-A generace 3.0 a vpravo sdružený konektor pro sluchátka a mikrofon. Výrobce se opět vůbec neobtěžoval s přehledným označením jednotlivých prvků I/O panelu.
Na zadní straně skříně nezůstal „kámen na kameni“. Zde se změna vnitřní koncepce skříně druhé generace zásadně promítla přesunem pozic a odstraněním některých prvků. Obdélníkový otvor pro I/O štítek základní desky se posunul níže a konektor pro připojení napájecího kabelu se přesunul z horního rohu do spodního. Zmizela možnost osazení zadního ventilátoru velikosti 92 mm, která pravděpodobně nebyla hojně využívána. Nová generace již neumožňuje instalaci grafické karty v klasické horizontální poloze, takže zmizela také původní trojice horizontálních záslepek.
Nově zde máme pouze trojici vertikálních záslepek pro grafickou kartu, jejíž chladič může mít tloušťku odpovídající až čtyřem slotům. Záslepky jsou součástí demontovatelného panelu, který nám usnadní instalaci rozměrné grafické karty. Nevyužitá plocha v horní části zadní stěny napovídá, že prostor pod stropem skříně je určen pro osazení radiátoru vodního chlazení, a že případné ventilační otvory by zde proto neměly žádný význam.
Spodní strana skříně NR200P V2 se od předchozí generace nijak neliší. Opět zde máme rozměrný ventilační průduch opatřený jednoduchým prachovým filtrem z děrované plastové fólie, která je k šasi upevněna obvodovou magnetickou páskou. Čtveřice plastových nohou s gumovými podložkami zajistí pevnou pozici skříně i na hladkém povrchu. Čtyři kruhové otvory prostupující filtrem umožňují alternativní upevnění 3,5“ disku dovnitř na dno skříně.
Při čištění prachového filtru budeme nuceni manipulovat s celou skříní, což ale s ohledem na její velikost nebude větším problémem. Podlouhlé otvory na dně skříně umožňují upevnění až dvou ventilátorů velikosti 120 mm, radiátor vodního chlazení sem ale neosadíme, neboť by kolidoval s grafickou kartou. Ostatně umístění radiátoru na dno skříně je obecně nevhodné z důvodu možného zavzdušnění čerpadla vodního okruhu, takže nám to nemusí být líto.
Standardně je se skříní NR200P V2 dodáván jeden 120mm ventilátor typu SickleFlow, který se nachází v nasávací poloze v přední části průduchu na dně skříně.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
