Test skříně Cooler Master MasterBox NR200P V2 – nenápadné velké změny | Kapitola 4
Seznam kapitol
Na první pohled to není příliš patrné, ale verze V2 populární skříně Mini-ITX NR200P přináší docela zásadní změny koncepce využití vnitřního prostoru, které budou mít významný dopad na výběr komponent počítačové sestavy. Na své si přijdou zejména uživatelé moderních výkonných sestav s mohutnými grafickými kartami a s vodním chlazením procesoru. Těm ostatním může přinést V2 i nečekané komplikace.
Skříň Cooler Master MasterBox NR200P V2 ve druhé generaci lze opět z velké části rozebrat na jednotlivé díly. Před instalací sestavy určitě přijde vhod demontáž stropního panelu, která spočívá v pouhém jeho odtržení směrem vzhůru. Tak snadné to ovšem nebude v případě, pokud využijeme alternativní možnost pojištění panelu šroubem v jeho zádi. I/O prvky skříně zůstávají trvale upevněny ke konstrukci šasi, takže se stropním panelem lze ihned volně manipulovat.
Plastový stropní panel je ke kovovému šasi přichycen pomocí integrovaných hmoždinek. Na detailních snímcích vidíme způsob upevnění ocelové mřížky panelu. U tlačítka Power zůstává v panelu zasazena jeho pohyblivá horní část s průsvitným segmentem.
V případě potřeby si můžeme přístup do útrob skříně ještě více usnadnit tím, že dočasně demontujeme jeden, nebo oba dva horní podélné plechové díly šasi. Ty jsou v rozích šasi upevněny šrouby, takže zde se už bez nářadí neobejdeme. Já jsem s přístupen do skříně spokojen, a proto ponechám rohové díly prozatím na svém místě.
V odstrojování skříně nyní pokračuji čelním panelem, který se od předchozí generace nijak neliší. Opět stačí zatáhnout za madlo na jeho spodním okraji a panel vytrhnout ze čtyř kotevních bodů. Také zde máme kombinaci ocelových kulových čepů a pružných plastových zámků. Panel byl vylisován z jednoho kusu 1,2 mm tlustého plechu a je tedy relativně těžký a pevný.
Dutina mezi čelním panelem a přední stěnou šasi ukrývá desky s čelními I/O prvky a čtveřici kotevních otvorů s gumovými průchodkami pro instalaci 2,5“ disku.
U předchozí generace s přednostně počítalo s instalací grafické karty v horizontální poloze těsně nade dnem skříně. Nebyl zde proto ten velký vertikální otvor pro delší grafiky. Na čelo šasi bylo možné vedle sebe osadit až dvojici 2,5“ disků.
V rozborce bych mohl dále pokračovat demontáží koše pro napájecí zdroj, zadního panelu, nebo také celého dna skříně. To nyní přeskočím, avšak něco z toho si ještě předvedeme v následujících kapitolách.
Na malou skříň velikostní kategorie Mini-ITX jsou plechy konstrukce šasi s tloušťkou 1,2 mm jednoznačně nadstandardem. U vnitřního rámu pro zdroj a základní desku jsem dokonce naměřil tloušťku 1,7 mm. V tomto hledu se oproti předchozí generaci nic nezměnilo.
Na obrázku níže vidíme koncovky všech kabelů od I/O panelu skříně, a také koncovku prodlužovacího kabelu k napájecímu zdroji. Do sdruženého konektoru F-PANEL vedou pouhé čtyři vodiče, konkrétně od tlačítka Power a jeho LED kontrolky spuštění. U nové generace máme navíc kabel od konektoru USB 3.1 Type-C.
Tuto kapitolu zakončíme obvyklým pohledem na standardně dodávané příslušenství skříně. Kromě spojovacího materiálu a uživatelské příručky zde máme prodlužovací PCIe kabel (riser) generace 4.0 pro grafickou kartu a její přídavnou podpěru ve tvaru válečku.
Ve druhé krabici s příslušenstvím se ukrývá alternativní bočnice z temperovaného skla tloušťky 3 mm.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
