Test skříně Cooler Master MasterBox NR200P V2 – nenápadné velké změny | Kapitola 7
Seznam kapitol
Na první pohled to není příliš patrné, ale verze V2 populární skříně Mini-ITX NR200P přináší docela zásadní změny koncepce využití vnitřního prostoru, které budou mít významný dopad na výběr komponent počítačové sestavy. Na své si přijdou zejména uživatelé moderních výkonných sestav s mohutnými grafickými kartami a s vodním chlazením procesoru. Těm ostatním může přinést V2 i nečekané komplikace.
Po instalaci grafické karty do skříně Cooler Master MasterBox NR200P V2 nastává čas pro zapojení a závěrečnou kontrolu veškeré kabeláže. Poté lze vyzkoušet prvotní spuštění sestavy.
Má grafická karta ani zdaleka nevyužije otvor v čelní stěně šasi, který je určen mnohem větším modelům. Pro případ nevyužití otvoru by přišlo vhod, pokud by výrobce přibalil nějaký jednoduchý plechový držák pro další 2,5“ disk, který by se do tohoto otvoru našrouboval. Připomínám, že předchozí generace měla na čele šasi standardně dvě pozice pro 2,5“ disky.
Už jsme si pověděli, že do prostoru mezi vnitřním rámem se základní deskou a levou bočnicí není možné z prostorových důvodů umístit žádné kabely. K dispozici tak máme jen prostor okolo napájecího zdroje a vedle radiátoru pod stropem. Při použití napájecího zdroje s modulární kabeláží jsem s uklizením všech kabelů neměl problém. Pro trvalou vestavbu bych kabely lépe vyvázal a využil bych k tomuto účelu také textilní stahovací pásky pod zdrojem.
Přívodní napájecí kabely ke grafické kartě mám v nebezpečné blízkosti stropního ventilátoru a pro dlouhodobý provoz by tedy měly být pevně staženy, aby se časem samovolně nedostaly do lopatek ventilátoru.
Vyzkoušel jsem samozřejmě alternativní bočnici z temperovaného skla. U bílé varianty skříně výrobce bohužel podbarvil okraje skla jen velmi tenkou vrstvou bílého laku, takže skrze něj prosvítají zevnitř nalepené plechové díly bočnice. Kazí to poněkud celkový dojem z jinak esteticky dobře ztvárněného produktu.
Provoz sestavy je indikován bíle podsvíceným prstencem okolo tlačítka Power.
Skříň Cooler Master MasterBox NR200P V2 je standardně vybavena jedním 120mm ventilátorem typu SickleFlow. Jeho provozní otáčky se pohybují v rozsahu cca 650 – 1850 RPM. Před měřením hluku jsem vypnul ventilátory AIO chladiče, v pasivním režimu mimo zátěž se nacházel napájecí zdroj a grafická karta. Čerpadlo AIO chladiče běželo během měření nehlučně v nejnižších otáčkách. Výchozí hladina hluku v místnosti byla tentokrát lehce zvýšená na 30,7 dBA.
Po spuštění sestavy jsem nastavil otáčky ventilátoru skříně na rovných 700 RPM, při nichž jsem naměřil prakticky neslyšnou úroveň hluku 31,3 dBA. Po zrychlení na 1000 RPM se hlučnost zvedla na stále přijatelných 36,7 dBA.
S dalším zrychlováním ventilátoru skříně hlučnost úměrně rostla a pro dlouhodobý provoz již nebyla příjemná. Při rychlosti 1250 RPM jsem naměřil 42,7 dBA, při 1500 RPM pak 49,4 dBA a nakonec při nejvyšší rychlosti 1850 RPM dosáhla hlučnost hladiny 55,0 dBA.
Ve všech režimech otáček se instalovaný ventilátor SickleFlow projevoval výhradně aerodynamickým hlukem bez parazitních zvuků. Nezaznamenal jsem tentokrát ani občas vytýkané ševelení ložiska ventilátoru.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
