Vyznejte se v operačních pamětech a dostaňte z nich maximum výkonu | Kapitola 2
Seznam kapitol
Operační paměť čili RAM je klíčová komponenta každého počítače. Tento článek poskytne začátečníkům cenné rady, jak chápat, správně vybrat a nastavit paměti RAM.
Operační paměti rozdělujeme na desktopové, notebookové a serverové, při koupi operačních pamětí musíme dbát velkého pozoru na to, abychom nekoupil špatný druh pamětí, jelikož s největší pravděpodobností nebudou kompatibilní s jinou platformou, než pro kterou jsou určeny.
Notebookové operační paměti jsou fyzicky menší než desktopové operační paměti. U notebookových operačních se můžeme setkat s pojmenováním SO-DIMM. Notebookové operační paměti obecně dosahují nižších frekvencí než desktopové moduly a zároveň mají vyšší latence a nižší příkon. Jak vidíte na obrázku níže, nelze je zaměnit s destopovými paměťmi.
Desktopové operační paměti (DIMM) jsou větší než SO-DIMM moduly a nabízejí širokou škálu frekvencí, kapacit, časování a voltáží. Desktopové operační paměti se zaměřují především na výkon. Desktopové operační paměti na sobě mohou mít chladič, na němž může být i barevné podsvícení. Běžně se u desktopových modulů potkáme s moduly bez ECC (Error Correction Code), což je technologie umožňující zjistit chyby v kódu a opravit jej. Je ale možné nalézt i moduly pro desktop, jež ECC podporují. Výjimku tvoří desktopové DDR5, které mají ECC nativně na čipech (On Die ECC).
Serverové operační paměti jsou navrženy pro maximální spolehlivost a stabilitu. Ve většině používají ECC technologii a můžeme se setkat s RDIMM (Registered DIMM) nebo LRDIMM (Load-Reduced DIMM), které umožňují použití velkých kapacit operačních pamětí, protože usnadňují práci paměťovému kontroléru v procesoru.
Operační paměti DDR podle generací
Jednotlivé generace mezi sebou nejsou vzájemně kompatibilní a mají jinou fyzickou velikost kontaktů připojených k základní desce. Vždy záleží na základní desce, kterou generaci pamětí podporuje.
DDR SDRAM byla první generace, která vycházela z předchozího typu operačních pamětí SDRAM, obvyklé frekvence DDR SDRAM byli v rozmezí 200 MHz až 600 MHz a nejběžněji jsme se mohli setkat se 400MHz moduly.
DDR2 paměti přišly na trh v roce 2004, přinesly nabídku vyšších kapacit a vyšších rychlostí, zároveň snížily spotřebu. V případě, že by někdo kupoval DDR2 paměti, je potřeba si dát pozor na největší dostupné 4GB moduly, které byly většinou kompatibilní pouze s platformou od AMD a na platformě Intelu nefungovaly. DDR2 Operační paměti dosahovaly rychlostí až 1200 MHz.
DDR3 paměti se začaly prodávat v roce 2007. V té době se začaly prodávat základní desky, do nich bylo možné osadit jak DDR2, tak DDR3 paměti. Uživatelé ovšem volili technologicky starší DDR2 paměti především z důvodu nižší ceny. DDR3 paměti zažily svůj největší vzestup v roce 2010, kdy konečně překonaly prodeje DDR2 pamětí. DDR3 paměti se běžně objevovaly s relativně nizkým napětím 1,5 V a v případě přetaktovaných pamětí 1,65 V. Běžné frekvence u DDR3 byly 1333 MHz a 1600 MHz, prodávaly se ovšem i moduly s výrazně vyšší frekvencí, ale tyto vyšší frekvence měly často velmi nepatrný vliv na výkon vůči vynaloženým nákladům.
DDR4 paměti opět zvýšily maximální kapacitu, na jednom modulu pro desktop bylo možné provozovat až 32 GB pamětí, zároveň se snížila spotřeba pamětí. U DDR4 pamětí bych se při výběru velmi zaměřil na to, na jaké platformě budeme operační paměti používat, zda na Intel nebo AMD a také na jaké generaci.
Paměť DDR5 je nejnovější typ operačních pamětí, DDR5 paměť používá namísto 1× 64bitové sběrnice, jak bylo doposud standardem, 2× 32bitový režim, který umožňuje efektivnější zpracování dat, DDR5 paměti jsou dále jedinečné v tom, že integrují správu napájení (PMIC čip) přímo na tištěném spoji samotného modulu, toto doposud obstarávaly základní desky.