Zjistili jsme, jak zní a pro koho je profesionální mikrofon ProCast od hráčské firmy HyperX | Kapitola 3
Seznam kapitol
Tímto modelem se HyperX snaží vstoupit do exkluzivní ligy opanované firmami jako Audio-Technica, Oktava, Rode nebo Shure. Cena je přitom velmi sebevědomá, nicméně stále klesá. V článku se dozvíte – a doslechnete – jestli je seběvědomí ProCastu oprávněné a zda mu dát přednost před konkurenčními výrobky.
Se zvukem ProCastu jsem byl spokojený, je výborný, bohatý na detaily, dynamiku, příjemně saturovaný. Zachycuje hlas v širším frekvenčním spektru a o řád kvalitněji, než by toho byly schopny levnější dynamické a elektretové mikrofony nebo mikrofony s menší kondenzátorovou membránou. Obzvlášť se to týká nižších a vysokých frekvencí a míry celkového prokreslení zvuku, tam ProCast exceluje.
Z pořízených nahrávek to ostatně můžete posoudit sami. Předesílám, že jsem nepoužil žádné další úpravy, zejména ne normalizaci. Bylo totiž nutné vám poskytnout hodnověrné srovnání toho, jak intenzitu pořízeného záznamu ovlivní zabudované přepínače. Především přepínač zisku celkovou výslednou intenzitu ovlivní značně. Kdyby se vám zdály nahrávky přiliš tiché, zesilte si je, byl to záměr, regulátor na zvukovce jsem nastavil tak, aby se špičky nedostaly výš, než by měly a nedocházelo ke zkreslení zvuku.
K připojení posloužil XLR3 kabel Neutrik a zvuková karta MOTU UltraLite MK3 Hybrid. Do té jsem zapojil mikrofon napřímo, nepoužil jsem propojení přes mixpult Soundcraft Compact 4, který zde sloužil jen jako port pro sluchátka. Mikrofon byl umístěn v akustické cloně a ve stolním mikrofonním držáku. Ve všech nahrávkách jsem do něj mluvil zhruba z 25 cm vzdálenosti v běžné, tiché místnosti, která kromě těžkých závěsů na oknech není nijak speciálně akusticky ošetřená.
K pop filtru řeknu zhruba tolik, že být zhotoven z klasické průzvučné tkaniny, byl by účinnější. Jen by to mikrofonu tolik neslušelo a nebyl by tak kompaktní. I když asi nemám typicky explozivní hlásky, slabiky a sykavky, nemyslím si, že je ve výsledku použití nebo nepoužití přibaleného pop filtru příliš znát. V případě potřeby si lze dokoupit pop filtr jiný.
Mírný ruch v pozadí není problém, horší to může být v případě, že mikrofon tak jako já máte umístěný ve stolním držáku. Nebo obecně v jakémkoliv držáku, který je fyzicky spojený se stolem, na kterém zároveň ovládáte myš a klávesnici. Ačkoliv je totiž ProCast v shockmountu, značně přebírá hlubší tóny úhozů na klávesnici a posouvání myši po stole bez podložky. Proto jsem vám nahrál i pár ukázek čistě jen z psaní na klávesnici, plus pár kliknutí myší (Microsoft Bluetooth Keyboard a Logitech MX Master 3S; na poměry podobných periferií patří oba produkty mezi ty tišší). Kdo o ProCastu uvažuje, doporučuji jej umístit do podlahového stojanu, hodně to pomůže. Podotýkám, že tohle není nějaká chyba mikrofonu, jako spíš něco, s čím musí uživatel u takto citlivých velkomembránových mikrofonů počítat. U ProCastu je volba stolního držáku za hranou použitelnosti, v případě QuadCastu S, který není takto extrémně citlivý, je to na hraně. I u něj bych raději od přibaleného stolního držáku zrazoval, tedy v případě, že se vám nechce moc patlat s filtrováním úderů do klávesnice a klikání myši.
V ukázkách je celkově slyšet mírný šum, ten je však vlastní většině takto citlivých mikrofonů. Není to nic, čeho by se nešlo zbavit jediným kliknutím např. na funkci DeNoise v Adobe Audition. Zbytek jsou okolní ruchy, slyšet je čistička vzduchu, kterou jsem při nahrávání zapomněl vypnout, byla ale naštěstí puštěná na nejnižší, za běžných okolností stěží slyšitelný stupeň. Ventilátor v mém notebooku byl během nahrávání vypnutý.
Z hlediska ergonomie jsem měl trochu problém s umístěním přepínačů zisku a horní propusti. Nacházejí se těsně pod spodním lemem shockmountu a jsou rozmístěné tak, že na ně není dobře vidět a poslepu nemáte jistotu, v jaké poloze se přepínač zrovna nachází. A vzhledem k tomu, že je všechno černočerné, je dost obtížné se o aktuální poloze vizuálně přesvědčit. Svou roli sehrálo také nekontrastní pozadí tvořené mou akustickou clonou a také fakt, že jsem za účelem testování přepínače šteloval sem a tam časteji, než k tomu bude mít důvod běžný uživatel. Vzhledem k řečenému i k tomu, že ani u studiové konkurence nebývají tyto prvky umístěny úplně ergonomicky (vychází to i z tvaru mikrofonů jako takových) toto nevnímám jako negativum. Kdybych měl na ProCastu nahrávat častěji, ponechám přepínače beztak vypnuté, abych získal co nejčistší syrovou nahrávku; zvuk bych ladil na zvukovce a v nahrávacím softwaru. Závisí to ovšem na okolnostech a také na hlasu mluvčího, s tím mým totiž neměl mikrofon problémy ani při deaktivovaných přepínačích.
Jako bonus můžete s výše přiloženými ukázkami ProCastu porovnat nahrávku z HyperX SoloCast. Ten je možná řádově levnější a není vyloženě špatný, ale v tomto srovnání nemá šanci. Jeho projev je zastřený, chybí mu jak prostor, tak prokreslené spodní a výšší pásmo. Za ty peníze s tím, že je do USB a nemusíte k němu už nic dokupovat, je ale vcelku použitelnou a rozumnou volbou. Tak jako u srovnání laciné vs. kvalitní reproduktory vám ale přijde zvukově super jen do chvíle, než uslyšíte něco lepšího. A zde je ten rozdíl slyšet opravdu na první dobrou. Když už nic jiného, svědčí to o tom, že za své peníze skutečně vyšší kvalitu dostanete.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
