Historie (strana 9 z 10)

Každý, kdo hraje pár let hry, získá pocit, že jim vlastně rozumí. A že by byl schopen vymyslet perfektní hru, která by bez problémů uspěla. Data ale ukazují, že to je ve skutečnosti pouhá iluze. Hry, co se měly podle všech předpokladů stát trháky, u hráčů propadají, a jindy k úspěchu stačí jen oprášit koncept, který už jednou neuspěl.

Posledních dvacet let se vedou debaty o PC, o PC a konzolích, o světě po PC a podobně. Zdá se, že už všichni zapomněli na kategorii strojů označovaných jako HC, home computer, bez kterých by se PC možná nikdy nestalo běžnou součástí domácnosti. Jak vznikly, jak se vyvíjely a kam a proč zmizely? Nečeká nás jejich návrat?

Konzole vypadají pro „ajťáky“ jako pěkně nezajímavý hardware - nedá se v nich moc šťourat ani provádět zásadní upgrade. Opak je pravdou, jejich vývoj byl bohatý a bouřlivý. Najdeme mezi nimi křížence s videem VHS nebo PC, konzoli, která se neobejde bez tiskárny a vůbec kusy tak setsakrálně divné, až člověk nevěří, že je někdo pustil na trh.

Nedávno jsem měl zajímavý rozhovor o počítačové historii se skepticky naladěným člověkem. Říkal, že zabývat se historií technologií je zbytečné, protože kdyby nějakou technologii neobjevil jeden vynálezce, přišel by s ní jiný. Podle něj je příchod jakékoli technologie v podstatě nutností. Proč je mimo?

Budoucnost se pokouší předvídat kde kdo, počínaje slušně placenými experty ekonomických think tanků a konče chlupatou paní na telefonu, co vám s pouhým balíčkem karet předpoví osud za 25 Kč za minutu. Jsou všechny ty odhady něčím více, než jen pouhým studiem kávové sedliny? Hledali jsme, čeho by se měl vývoj držet.

Když jsem se bavil s laiky, pronesli myšlenku, že evoluce notebooků byla jednoduchá. „Na začátku to bylo tlusté a kulaté, potom tlusté a placaté a dneska jsou to ultrabooky.“ To je velmi naivní pohled, který ignoruje nejzávažnější rozpor, který v evoluci notebooků najdeme: Není to jedna linie vývoje. Je dvojitá.

V prvním díle přehledu nejvýznamnějších grafik historie jsme prošli karty od 3dfx Voodoo až pod GeForce 4 Ti. Na ty dnes navážeme a rozebereme například nejúspěšnější generaci grafik ATI — Radeony 9000. I nVidia však měla v posledních deseti letech výborné karty. Pamatujete ještě GeForce 6600 GT nebo 8800 GT?

Když se řekne GeForce 4 Ti 4200 nebo Voodoo 2, nejeden fanda počítačů se slzou v oku vzpomene na vynikající grafické karty, které ve své době kralovaly trhu. Pojďte s námi vzpomenout na ty nejpovedenější modely i celé modelové řady. Článek není jen pouhým výčtem, ale i shrnutím schopností karet a komentářem k dobové situaci na trhu.

Málokdo u nás ví, že ve stejné době, kdy Microsoft opanoval svět profi počítačů systémem MS DOS, se pokusil o unifikaci domácích osmibitových počítačů. Jeho iniciativa se jmenovala MSX (MicroSoft eXtended). Vycházela z jazyka Microsoft Basic a měla za úkol sjednotit divočinu 8bit strojů. Zajímavý, ale jenom částečně úspěšný pokus.

Nesnáším ty okamžiky, kdy mi pod rukama umře ještě před chvílí funkční počítač. Tiché pohřbení neúspěšného pokusu o opravu je asi běžný denní chleba servisáka, jenomže tam umře stroj relativně nový a snadno nahraditelný. Když vám vyhoří třicet let starý unikát, je to tristní. A někdy je to škoda nenahraditelná.

Koupíte si hru za tisícovku a po pár hodinách vás už nebaví. Máte našlapané herní dělo s úžasnou grafikou, ale je to na nic – nové hry vás prostě nechytají u srdce. Zavzpomínejte s námi na legendy, u kterých grafika pěkně kulhala, ale se svou hratelností vás dostaly na dlouhé týdny. Nebo i měsíce. Vybíráme ty nejúspěšnější herní tituly.

Když jsem sestavoval novou výstavu pro Alza Muzeum o historii knihy a písma, narazil jsem na tři zvláštní kategorie počítačů pro zpracování textu. Jedna kategorie vypadala smysluplně, ale neuspěla. Druhá byla populární, jenže zastarala. A třetí, nejdivnější, vyhynula také, ale vedla k počítačům, které dnes máme všude kolem sebe.

Z historie bychom se měli učit, ale víme, jak to chodí. Jedna ze základních pouček východních bojových umění zní velmi prostě: „Choose your battle.“ Nejde jenom o volbu místa a času, aby vám třeba nesvítilo slunce do tváře. Jde i o hlubší aspekty volby toho, s kým se chystáte bojovat, kdy chcete bojovat a proč chcete bojovat.

Před pár měsíci jsem se věnoval „tajným zbraním Atari“ – osmibitovým počítačům, které se mohly objevit v polovině 80. let, ale osud jim nepřál. Učinil jsem tak v souvislosti s výstavou osmibitů Atari, kterou jsem spáchal pro Alza Muzeum – a to hlavně proto, že zatímco věci, které existují, lze vystavit, o raritkách, které nemám, mohu pouze psát.

Když jsem sepisoval poslední úvahu o Stevu Jobsovi, našel jsem na Business Insideru zajímavý článek „Třináct tipů, jak vybudovat multimiliardový konglomerát“. Obsahoval názory Richarda Bransona, velice cool a úžasného podnikatele, které se řídí převážně selským rozumem. To znamená, že všechny bezvadně fungují.

Historie počítačových her se píše už několik desítek let. Za tu dobu se jednoduché hry typu Pong vyvinuly v komplexní tituly s realistickou grafikou podobnou skutečnosti. Připravili jsme pro vás seriál o jejich vývoji, ve kterém zmapujeme cestu od prvních her jako Tennis for Two hraném na osciloskopu až ke Crysis 2.

Historie počítačových her se píše už několik desítek let. Za tu dobu se jednoduché hry typu Pong vyvinuly v komplexní tituly s realistickou grafikou podobnou skutečnosti. Připravili jsme pro vás seriál o jejich vývoji, ve kterém zmapujeme cestu od prvních her jako Tennis for Two hraném na osciloskopu až ke Crysis 2.

Na konci minulého dílu jsme se podívali na první plnohodnotné trojrozměrné počítačové hry, které odstartovaly novou éru hraní. Současně jsme si ukázali první 3D grafické akcelerátory, díky kterým hry vypadaly podstatně lépe a běžely daleko rychleji než při softwarovém renderingu, kdy měl všechno na bedrech procesor.