Články na téma šifrování

Když digitální šrouby utahuje Čína, je to fuj a zpátečnické. Totalitní manýry nám ale probublávají i sem, přelepené líbivými nálepkami a hesly. A to je varovné a opravdu děsivé.

Šifrování dat je dneska stále důležitější, ať už při jejich přenosu po internetu, nebo při uložení. Vyplývá to z obavy ze šmírujících států i nenechavých rukou hackerů. Na výběr máme řadu metod a technologií, ale ne každá se ale hodí pro všechny případy a vyžadují od nás různou míru důvěry v jejich výrobce, vývojáře a poskytovatele.

Důvod pro šifrování soukromých dat je stejný, jako proč mít ve dveřích zámek. Nechceme, aby se v našich věcech někdo šťoural. Známý ztratil notebook, bohužel tam měl choulostivé fotografie přítelkyně a řadu osobních věcí, které si rozhodně nepřál zveřejňovat a jen se modlil, aby je nikdo nenahrál na Ulož.to, nebo ho nevydíral.

GDPR je vágní a těžko uchopitelný dokument. V panující nejistotě dokonce německé město Roth zakázalo dětem posílat Santovi dopisy, aby nedošlo k porušení jejich soukromí. Nikdo neví, co chránit – a zda to zaměstnanci budou vážně dodržovat. Naštěstí ale existuje elegantní řešení.

Poslední měsíc je pro IT dosti temný. Evropa se usnesla, že nejenže bude vydělávat na únicích dat, ale také že vnutí „kabelovkám“ evropský obsah. Nový Zéland považuje za přiměřené odemykat celníkům svá zařízení, Austrálie chce nabourat kryptografii a v Americe se chystá soud s Kalifornií, protože si prosadila vlastní síťovou neutralitu.

Žijeme v době, kdy se nám budoucnost předvádí v mnoha formách, které se, bohužel, navzájem logicky vylučují. Klasickým příkladem je představa některých politiků, že můžeme mít bezpečné systémy, ale toto zabezpečení bude pro bezpečnostní služby transparentní. To ovšem není zdaleka jediný paradox, se kterým se můžeme potkat

Jen málo technologií změnilo tak zásadně podobu IT jako nástup kryptografie. Dovoluje bezpečnou komunikaci po internetu, uložení dat, ale i problematické věci, jako jsou kryptoměny, které podpořily vzestup ransomware založeného na kryptografii. Silná a slabá hesla, státní backdoory a schopnost či neschopnost prolamovat šifry se stávají zásadním bodem, o který zase začínají projevovat zájem i politici.

Na matfyzu jsem slyšel myšlenku, že studium matematiky bylo za bolševika nejsvobodnější, protože bolševik matematiku nechápal, jenom věděl, že ji jaksi potřebuje. Matfyz se stal útočištěm pro mnoho chytrých lidí, kteří by na politicky angažovanějších školách neměli šanci. Dnes se ale i matematika dostává do zaměřovače – a to nejen tam, kde by to člověk čekal.

Ve středu 28. května náhle zmizela doména truecrypt.org a stránka, na kterou jsme byli přesměrováni, značně připomínala nejapný hackerský žert. Spolu s tím se objevila „vylepšená“ verze TrueCryptu 7.2, která má sloužit k tomu, abyste dekódovali zašifrovaná data a přešli na „modernější a bezpečnější“ řešení. S postupem času ale šance, že to byl jenom hack, stále klesá. Tak jak to vlastně s tím TrueCryptem je?