Články na téma programování

Bylo nebylo, počítače byly tak strašně nespolehlivé, že jste je prostě nemohli provozovat jen tak: Bez parity, na integrovaných obvodech a bez dozoru samotné. Přesto se našli lidé, kteří bojovali s chybami – a mezi nimi jedna opravdu výjimečná vývojářka, která software zodolnila tak, že jste mu i život mohli svěřit!

Díky světovým laboratořím už známe kompletní genom SARS-CoV-2: Má 29903 písmen ve čtyřpísmenné bázi, tedy 59806 bitů, tedy 7,3 KB. Je to malý kód, vešel by se do osmibitů – anebo do jediného 8K dema, kdyby na to přišlo.

V poslední době se nám šíří představy, že vzdělávání je přežilé. Lidi se naučí učit a budou umět to, co budou zrovna potřebovat – ve chvíli, kdy to budou potřebovat. Typický příklad je IT, kde školy nedokáží na aktuální požadavky reagovat tak rychle jako „samovýuka internetem“. Tento názor je dost ale idealistický a nadsazený.

Pokud se naučíte programovat tak, že budete vědět, co děláte, je to zábavné. Jenže dostat se tak daleko může být hodně obtížné. Pomoci mohou různé kurzy, ale vůbec nejoblíbenější pomůckou, která vás naučí základním principům, jsou programovací hry. Budou vás totiž učit formou zábavy. Vrhněte se na sebezdokonalování!

Nedávno jsem se zastal v úvaze Jamese Damorea, který byl vyhozen z Google za projevení vlastního názoru. Dnes se nechci zabývat celou problematikou, kterou ve svém dokumentu pokryl, ale rád bych se soustředil na jeden bod: Proč je práce v IT pro ženy tak málo atraktivní? Je něco, co děláme špatně – anebo je v té práci něco, co většinu žen odpuzuje?

O Leninovi se traduje historka, že prý kdysi řekl soudruhovi, že sice má právo na svůj vlastní názor, ale on má právo ho za něj zastřelit. Podobný kousek se povedl Google – vyhodil Jamese Damorea za interní dokument, v němž kritizoval řadu praktik firmy jako diskriminujících – a to potenciálně ilegálně diskriminujících. Ke zdi s ním, s reakcionářem!

Spor o to, jak by měl vypadat srozumitelný zápis algoritmů vhodný pro začátečníky, nikdy neskončil. Na počátku 90. let nás děsily kopenogramy, blokovitý zápis algoritmů, který vyžadoval mnohem více místa a barev, než jakákoliv jeho reprezentace v kódu. S novou generací programovatelných robotů a Blockly od Google se tento koncept ve velkém vrací.

Když se nedávno objevil robot Meccano Meccanoid G15, dostal nejen řadu ocenění, ale také schytal spoustu kritiky. Zvláště Linus Tech Tips se do něj pustil velice tvrdě: Je to drahý a složitý robot, který po hodinách sestavování umí jenom pár kousků. Opravdu takhle vypadá budoucnost výuky informačních technologií?

Kdo by nechtěl robota? Robot je něco jako zvířátko, které navíc můžete kdykoliv vypnout, nežere vám dveře od koupelny a nezvrací na koberec baterky. Nemusíte řešit, co robot o samotě doma dělá a když se vám omrzí, můžete ho klidně prodat na Aukru a nebo nechat recyklovat, aniž by vás otravovali aktivisté. Roboti jsou zkrátka príma!

V 80. letech u nás vládly dva výrazné programy, které pomáhaly začátečníkům k výuce programování: KAREL, který dovoloval programovat robotka pochodujícího po šachovnici, a LOGO, ve kterém jste ovládali „želvičku“. Ve své době to byly výborné programy – a když to srovnám s dnešní nabídkou, jsou to stále hotové hvězdy.