AI: Příliš brzy a příliš masově. Obrátí se to proti umělé inteligenci? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Příchod umělé inteligence je pěkně razantní. Nvidii katapultoval do nebes, už zítra bude každé PC pro AI a vtipy, memy a protesty zaplavují celý internet. Není ale nakonec masový příchod umělé inteligence přehnaně urychlený?
V případě Recallu šlo zjevně o „nasazení funkce maximální rychlostí“, kde se ani neuvažovalo, zda takovou věc budou lidé považovat za přínosnou. Vedle toho se zcela běžné halucinování LLM modelů tak nějak přehlíží. Věc se má totiž tak, že o úspěchu anebo neúspěchu technologií často rozhoduje, jestli fungují dobře, anebo blbě. V našem rozvinutém kapitalismu máme tendenci vše monetizovat tak rychle, jak to jenom jde, valit vpřed produkty s chybami s přesvědčením, že se to „fixně někdy později“, viz stále běžnější zero day patche – a tak se běžná populace stává stále více betatestery, kteří tak nějak v ostrém provozu zkoušejí, jestli věci fungují, anebo nefungují a zda jsou užitečné, anebo je to jenom gimmick.
Možná jde o co nejrychlejší výnos anebo o zaujetí pozice na trhu, ale snaha vyhnat produkty na trh rovnou z porodnice podle mě není nejlepší. Pokud jde o AI, máme tu různé nástroje s různou komplexitou a různou mírou spolehlivosti – a pokud jde o kritiku, často míří na ty složité nástroje, ne na ty jednodušší a spolehlivější.
Podívejte se na moderní výpočetní fotografii, která dosáhla vysoké úrovně spolehlivosti. Tam máme AI u identifikace objektů, ostření, zpracování nočních fotografií, automatické saturace barev, filtrů a nově i u věcí jako schopnost pohybovat či mazat objekty anebo také například eliminovat odrazy ve skle. Tohle je super, je to funkční a směje se tomu málokdo, protože to funguje.
Obrovská síla LLM je ve strojovém překladu. Už dnes umí AI překládat mezi nejbizarnějšími jazyky, například z islandštiny do baskičtiny – a nově to umí i z odposlechu, což přináší naprosto super funkci, kdy se můžete dívat na světová média z libovolného koutu světa anebo se můžete dívat na naprosto okrajové filmy natočené v těch nejzapadlejších koutech planety. Někde mám zašitý kambodžský horor odehrávající se v bývalém táboře smrti, leč nikdy pro to nikdo nevyrobil anglické titulky a khmersky umí opravdu málokdo – no, přišel čas ho vyhrabat a dát šanci strojům!
Schopnost překladu v reálném čase nám otevírá možnost pořádat videokonference s lidmi, kteří nesdílejí společný jazyk. O tuhle věc se pokoušeli už Japonci v 80. letech, ale teprve kolem roku 2000 to začalo vypadat jako řešitelný problém – a hle, dneska už to máme! Tohle je velký úspěch, to si musíme přiznat: Dává nám to šanci na prolomení jazykové bariéry.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
