BitFenix Raider – poctivý kus skříně za dobré peníze | Kapitola 3
Seznam kapitol
BitFenix začíná být novým želízkem v ohni počítačových skříní. Přišel s něčím novým už v rámci prvního produktu, a poměrně dobře se prezentuje i nadále, přičemž své portfolio rozšiřuje až neuvěřitelně rychle. Dnešní test představí model označený Raider, který patří do střední třídy. Vzhledem ke své ceně ale nabízí hodně moc...
Máme za sebou jak horní, tak přední panel, tedy všechny plastové součástí skříně a můžeme se podívat konkrétněji na bočnice. Ty jsou příjemnou devizou této skříně. Raider totiž jako jeden z mála nepojal tuto velkou prázdnou plochu, jako cíl perforovacího stroje, nýbrž nechal bočnice naprosto bez otvorů a vynechal i zbytečné prolisy. Použitý materiál je dostatečně pevný na to, aby držel bočnici rovně. Lis se pouze vyřádil na zadních madlech, díky kterým je možné bočnici lépe demontovat – ty jsou řešeny tak trochu jinak.
Systém zajištění bočnic je však naprosto standardní. Tedy je třeba odšroubovat dva šrouby v zadní části, následně se bočnice vysune dozadu. Drží jí šestice plechovým paciček. Case není vybavena odhlučňovacím materiálem, takže z vnitřní strany na bočnicích nenajdeme nic krom práškového laku. Obě bočnice jsou navíc naprosto stejné, takže nemusíte dávat pozor, která je která.
Spodní část
A můžeme se tak přesunout na spodní část skříně. Zde si výrobce dal záležet a už nyní je vidět, že toto šasi patří k těm lépe zpracovaným. Spodní část skříně však není většinou vidět, co však vidět je, jsou nožičky, na kterých case stojí. BitFenix použil nožičky velmi podobné HiFi aparatuře, tedy se stříbrným lemováním – jinak jde o kulatý profil s izolační gumou na spodní části. Vypadají opravdu velice dobře a elegantně.
Mimo nožiček je součástí spodní části case ještě dvojice pozic pro ventilátory, respektive správně řečeno – jedna pozice pro ventilátor a jedna perforace pro sání zdroje. Oba otvory jsou ale opatřeny prachovými filtry, které je možné demontovat samostatně, takže není nutné čištění souběžně. Pozice pro ventilátor navíc není od výrobce osazena, takže alternativně můžete sami přidat 120mm ventilátor.
Prachový filtr na pozici zdroje se vysunuje směrem dozadu, takže k vyčištění není třeba case nijak otáčet ani zvedat. Naopak u pozice ventilátoru je přístup složitější a k vycvaknutí bude nutné case otočit. Osobně však nepředpokládám, že by osazení této volné pozice bylo bezpodmínečně nutné, takže čištění nebude třeba tak často.
Zadní část
Co se týká zadní části, mluvíme už vlastně o plnohodnotném šasi. Zde mě překvapila především absence jakýchkoliv zbytečných prolisů nebo perforací. Vše zde má svůj účel nebo opodstatnění, takže máte pocit, že koukáte na promyšlenou case.
Základem je samozřejmě pozice zdroje ve spodní části, stejně tak veškeré pozice pro základní desku a přídavné karty. Těch je možné instalovat pouze 7, takže pro majitele nadupanějších sestav možná horší zpráva. Záslepky jsou vyrobeny z perforovaného plechu, stejného, který byl použit na čelním panelu.
Mimo tzv. povinných náležitostí je zde umístěna i pozice zadního ventilátoru, který je opět osazen od výrobce. Jedná se o 120mm provedení. Osadit lze však i 92mm ventilátor, což však asi nebude chtít nikdo soudný. Perforace je ve tvaru včelích pláství a navíc je plech ještě vylisovaný, takže omezuje aerodynamický hluk.
Nad ventilátorem si ještě svoje místo našly gumové průchodky pro hadice vodního chlazení a výrobce navíc ještě dodal průchodku pro kabely od horních USB. Záleží tedy, jestli kabely napojíte do headeru na základní desce, nebo do zadních konektorů (dle typu desky).
Zadní panel je zpracován velmi dobře, především funkčně – výrobce se jednoduše vykašlal na zbytečnosti, což mohu jen a jen chválit. Celek navíc vypadá bez prolisů a otvorů robustněji. A můžeme se podívat na interiér.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
