Doporučené herní PC sestavy nižší a střední třídy: podzim 2016 | Kapitola 2
Seznam kapitol
Po takřka půlroční pauze přinášíme aktuální přehled doporučených herních počítačových sestav v několika cenových kategoriích. Výběr komponent byl významně ovlivněn novou generací grafických karet obou hlavních výrobců AMD a nVidia, jejichž uvedení přímo rozbouřilo dosud poklidné vody na trhu ve všech cenových a výkonnostních kategoriích.
Co je nového
Nejdříve si ve zkratce zrekapitulujeme, co se na trhu s počítačovými komponenty za posledních pět měsíců od vydání předchozího přehledu událo. Jak jsme již avizovali v úvodu, zásadní generační obměnou prošel trh s grafickými kartami. U jiných komponent, vhodných pro kategorii herních počítačových sestav, jsme se nějakých zásadních novinek nedočkali.
Intel kraluje
V kategorii herních počítačových sestav kraluje od konce letošního ledna procesorová platforma LGA 1151 s procesory Intel generace Skylake. Výkon vysoko přetaktovaného čtyřjádrového i7 Skylake dosud stačil i pro nejvýkonnější grafické karty na trhu. Jenže zatímco grafické karty posouvají s každou generací hrubý výkon o desítky procent vzhůru, tak růst výkonu procesorů spíše stagnuje, zejména s ohledem na výkon jednoho vlákna. Na tuto situaci reagují někteří tvůrci herních titulů tím, že přidávají podporu pro využití většího počtu výpočetních vláken procesoru. Je pravděpodobné, že v budoucnu budou ve větším měřítku hry profitovat z použití více než jen čtyřjádrových procesorů.
V této souvislosti může být perspektivně zajímavá nejnovější generace procesorů pro platformu LGA 2011-3, konkrétně Broadwell-E. Procesory Core i7-6950X, Core i7-6950K, Core i7-6850K a Core i7-6800K, vyráběné 14nm procesem, byly na trh vypuštěny koncem května. Nejvyšší model Core i7-6950X má deset jader s podporou HT a základními takty 3,0 GHz při TDP 140 W. Turbo zvedne frekvenci procesoru na pouhých 3,5 GHz. Nižší model Core i7-6950K má aktivních jen 8 jader s HT, zato při stejném TDP využívá zvýšené základní takty na 3,2 GHz a Turbo 3,7 GHz. Cenově zajímavější jsou další dva procesory s šesti jádry a HT. Core i7-6850K běží na základních taktech 3,6 GHz a s Turbo až na 3,8 GHz, opět při TDP 140 W. Nejlevnější Core i7-6800K se pak liší sníženými frekvencemi na 3,4 GHz (Turbo 3,6 GHz) a také sníženým počtem PCIe linek ze 40 na 28.
Na Zen si ještě počkáme
V polovině srpna společnost AMD na prezentační akci v San Francisku poprvé oficiálně veřejně představila své nové procesory vycházející z architektury jádra Zen. Nejednalo se však o uvedení procesorů na trh, ke kterému by mělo dojít až někdy na přelomu roku, případně později. Mimo jiné byl na této akci představen inženýrský vzorek procesoru z rodiny Summit Ridge určený pro stolní počítače, který měl 8 jader a podporu pro šestnáct výpočetních vláken a běžel na taktu 3 GHz. Tento model by měl být nasazen jako konkurent pro výše představené modely Core i7 Broadwell-E. Už aby to bylo! Doufejme, že se můžeme těšit na oživení nabídky na trhu procesorů pro počítačové sestavy, a že budeme mít zase alternativní platformu od AMD i pro grafické karty nejvyšší třídy.
Nečekaný start nové generace grafik
Na poli grafických karet se ovšem děly doslova převratné věci v souvislosti s příchodem nových generací u obou dominantních výrobců grafických čipů. Obecně se předpokládalo, že první na trh přijdou nové grafické karty postavené na jádrech Polaris od AMD, které je při různých akcích novinářům opakovaně prezentovalo za zavřenými dveřmi a uveřejnilo některé z parametrů oficiálně. Přestože AMD předem a poměrně jasně deklarovalo výkonový potenciál nové generace herních karet, množící se úniky skvělých možností a herních výsledků z pochybných zdrojů rozpoutaly bouřlivé diskuze a očekávání nereálně vysokého výkonu. AMD v této situaci nijak nezasáhlo a nezkrotilo vášně, spíš je přiživovalo, což jim ve výsledku později značně uškodilo zklamáním fanoušků při uveřejnění prvních recenzí nových grafických karet.
Naopak v táboře zelených panoval dojem, že Nvidia tentokrát věnuje veškeré své úsilí do profesionálního segmentu a ten herní ponechává bokem zájmu. O to větším překvapením bylo představení dvou nových herních grafických karet GeForce GTX 1080 a GTX 1070, ke kterému došlo 6. května. Obě karty jsou postaveny na jádrech Pascal, vyráběných 16nm FF procesem u TSMC. Oproti předchozí generaci Maxwell došlo k výraznému zvýšení taktů grafického jádra, které je v případě dobrého chlazení schopné běžet nad hranicí 2 GHz. Přitom spotřeba grafické karty zůstala na podobné úrovni, jakou dosahoval obdobný model z předchozí generace. Nový výrobní proces tedy Nvidia využila zejména k tomu, aby u jádra Pascal, vycházejícího z předchozího Maxwellu získalo vyšší výkon výrazným zvýšením frekvence při zachování úrovně původní spotřeby.
Zatímco technické parametry nových grafických karet nás mile překvapily, jejich zaváděcí ceny byly spíše studenou sprchou. První modely byly vyráběny přímo v režii Nvidie a ta nám na nich názorně ukázala, jak zručně dokáže tahat peníze z kapes zákazníků.
Referenční provedení dostalo nově označení Founders Edition a bylo prezentováno jako produkt, který je na úrovni prémiových modelů, a tedy s vyšší pořizovací cenou, která byla o několik stovek výše nad cenou doporučenou. Jenže výrobci to tak neviděli a pustili se do klasického soupeření s „referenční“ kartou. Následně vydané nereferenční modely byly tedy lepší, tišší a rychlejší, ale také ještě o dost dražší. Ty karty, které jsou opravdu levnější než Founders Edition, dorazily až mnohem později a stále je jich jen poskrovnu.
Koncem června konečně vydalo první grafickou kartu z nové generace i AMD. Byl jí Radeon RX 480 s jádrem Polaris 10, vyráběný 14nm procesem u GlobalFoundries a výkonem zapadající do kategorie vyšší střední třídy. AMD opět ukázalo, že nedokáže nové výrobky prezentovat tak, aby první dojmy z recenzí vyzněly pozitivně. Jednak se nepotvrdila nesmyslně přehnaná očekávání ohledně herního výkonu, ale dobrý dojem nezanechal ani referenční chladič, který se ukázal jako lehce poddimenzovaný a navíc kombinovaný s nepříliš kvalitním chladičem. A na popularitě nepřidala ani aféra se spotřebou převyšující specifikace slotu PCIe, kterou AMD následně vyřešilo úpravou řízení spotřeby v ovladačích.
Spekuluje se o tom, že AMD na poslední chvíli před vydáním RX 480 zvýšilo TDP grafiky s cílem dosažení vyšších, než původně plánovaných taktů a na adekvátní úpravu chladiče už nebyl prostor. Naštěstí nereferenční modely nedostatky referenčních karet odstranily. Přesto oproti konkurenci běží jádro Polaris na výrazně nižší frekvenci.
Předchozí generace grafických karet AMD se vyznačovala vysokou spotřebou a v nové generaci došlo k jejímu výraznému snížení na úroveň úsporných grafik s jádry Maxwell. V porovnání s novou generací Pascal jsou však grafická jádra Polaris opět s efektivitou pozadu.
Levnější karty dorazily o prázdninách
Až do poloviny července byl trh s novými grafickými kartami rozdělen tak, že si AMD a Nvidia vůbec vzájemně nekonkurovali. Grafické karty GeForce GTX 1080 a GTX 1070 obsadily nabídku trhu v kategorii vyšší třídy, naopak Radeon RX 480 zaujal pozici ve střední třídě. V polovině července dostal Radeon ve střední třídě zdatnou konkurenci v podobě GeForce GTX 1060. Ani v tomto případě nepotěšily případné zájemce vysoké pořizovací ceny, které na našem trhu neodpovídaly cenám doporučeným. Ovšem i Radeon RX 480 se prodával a stále prodává za relativně vysoké ceny, které jsou trvale udržovány kvůli velkému zájmu zákazníků a špatné dostupnosti.
Poměrem ceny a výkonu nejzajímavější grafickou kartou střední třídy vydalo AMD až začátkem srpna. Stal se jí Radeon RX 470 s lehce ořezaným grafickým jádrem Polaris 10. Jen o pár dní později byl vydám zatím nejslabší typ grafické karty Radeon RX 460 s menším grafickým jádrem Polaris 11, který je zaměřen spíše na úsporný provoz a nenáročné herní nasazení. Zástupce všech modelů grafických karet nové generace použijeme v doporučených sestavách v dalších kapitolách, kde se s nimi ještě blíže seznámíme.
Mezi doporučenými komponenty prozatím nenajdeme aktuálně nejvýkonnější jednočipovou grafickou kartu Nvidia Titan X, postavenou na 16nm čipu Pascal GP102, kterou je možné od začátku srpna zakoupit pouze přímo od Nvidie za částku 1200 dolarů.
Co se týče všeobecného vývoje cen počítačových komponent, tak s výjimkou grafických karet a operačních pamětí se za posledních pět měsíců ceny výrazně nepohnuly a spíše stagnovaly. V případě modulů operačních pamětí se ceny odrazily ode dna, kterého dosáhly v jarních měsících a neustále stoupají. Do cen grafických karet výrazně zasáhly modely z nových generací, které posunuly všeobecně pořizovací náklady za grafickou kartu výše, současně však vzrostl výkon grafických karet v jednotlivých kategoriích. Na druhou stranu se postupně doprodávají modely předchozí generace za občas lákavé ceny.
Tímto máme o něco delší úvod za sebou a můžeme se již podívat, jak se výběr doporučených počítačových sestav liší od toho předchozího. Ceny v tabulkách odpovídají stavu, který byl zjištěn na začátku 39. týdne, těsně před publikováním přehledu. Odkazy slouží pro zjištění ceny aktuální, která bude s vysokou pravděpodobností s odstupem času lehce odlišná.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
