PCTuning Článek

Herní sluchátka: na co si dát pozor při jejich výběru

miroslav-jezek
Miroslav Ježek
16. 10. 2019 03:00 22 Sdílej:

Seznam kapitol

1. Je libo něco na uši? 2. Být či nebýt? Drát či bezdrát? 3. Komfort 4. Reproduktory a mikrofon 5. Virtuální zvuk 6. Zbytek, co možná stojí za promyšlenou

Byl jsem zmocněn, abych napsal neformální manuál, jak se vyznat v té hromadě funkcí všemožných herních sluchátek. Vrazili mi do ruky echt vymakaný aparát, abych měl něco, na čem demonstrovat, a řekli piš! Samozřejmě jsem se jako správně lenivý redaktor ihned ukryl za bukem, ale nepomohlo to a tak jsem článek nakonec vypotil.

Reklama
Reklama

Být či nebýt? Drát či bezdrát?

První a hned kruciální otázka. Kabel je prostě spolehlivější, co si budeme namlouvat. Není třeba řešit baterie a zvuk bývá trochu čistší. Problematický je akční rádius, který se běžně omezuje zhruba ke dvěma metrům. Když pak prudce vstanete a utíkáte na WC, protože guláš se nepohodl s tím šlehačkovým dortem, nastane katastrofa (v obou případech). Buď si zlomíte vaz, vyrvete kabel ze sluchátek nebo v nejhorším případě se třeba PC řítí ze stolu k zemi, protože kabel je silný jako horolezecké lano.

Na výběr standardně bývají sluchátka s USB kabelem, nebo klasický 3,5mm Jack. Teoreticky by mělo být USB kvalitnější, protože digitální signál putuje z PC až někam do převodníku nebo sluchátek nezměněný. Analaog se řeší už na zvukovce uvnitř PC a traduje se, že na sebe nabalí elektromagnetické rušení. Ale možná jsou to jen pohanské pověry z dob před několika dekádami, kdy vnitřek PC byl něco jako sovětský nestíněný jaderný reaktor.

U drátového připojení je dobré, pokud výrobce nabízí možnost kabel jednoduše vyměnit. Bohužel se to vidí spíš výjimečně. U analogových sluchátek bývají kabely tenké, aby se dobře ohýbaly, uvnitř izolace jsou často jenom lakované kroucené dvojlinky, nebo v lepším případě tenoučké koaxy, a tak se i při sebeopatrnějším zacházení kabel časem poláme buď u konektoru, anebo u vstupu do sluchátek. Že je čas vzít do ruky pájku, štípačky, nožík a případně náhradního jacka, poznáte, když sluchátka začnou hrát mono, anebo na jedné straně přestanou zvučet úplně. Když budete tento problém řešit u třetích sluchátek s pevným kabelem, možná začnete zvažovat nákup bezdrátových.

Bezdrátové připojení skýtá svobodu pohybu, žádné záludné kabely kolem krku a úhlednější pařanské stanoviště. Většinou dostanete k bezdrátovým sluchátkům nějaký dongle, či se dají spárovat přes BT. Je poměrně běžné, že bezdrátový přenos trochu šumí. S tím se možná nedá nic dělat, protože dnes je vzduchu tolik signálů a parazitních přenosů, že by to rušilo i Zetor ve stodole. Vždycky mi ale vadilo, že musím aparát (jakýkoli, ne jen sluchátka) nabíjet a čas od času připojit na diesel agregát nebo tak něco.

A tady mě překvapilo, jak to hoši ze Steelseries u modelu Arctis vyšpekulovali. Kromě sluchátek se v balení krčí malá černá krabička, což je vysílač a chytrá základna (umí nastavit kde co). Tu připojíte přes USB a někam položíte, ideálně tak, abyste na ovládání dosáhli rukou, nohou nebo pirátským hákem.

Pak si všimnete, že v krabici je i placatá baterie a zevrubným zkoumáním se dá zjistit, že sluchátka mají na vnější straně mušlí magnetické kryty. Překvapivě se pod jedním už baterie skrývá a druhá se může zatím nabíjet ve vysílací základně.

Jak jsem zastánce drátu, tohle mi vyhovuje. Paříte, paříte a když vysajete veškerou zelenou energii z baterie, prostě je prohodíte a jede se dál. Přesto bych koumákům ze Steelseries poradil, ať tam příště dají i možnost připojení sluchátek i přes ten staromódní špagát. My, co pamatujeme kázání Jana Husa, to oceníme. To víte, zpátečnické tmářství.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning