Herní sluchátka: na co si dát pozor při jejich výběru | Kapitola 4
Seznam kapitol
Byl jsem zmocněn, abych napsal neformální manuál, jak se vyznat v té hromadě funkcí všemožných herních sluchátek. Vrazili mi do ruky echt vymakaný aparát, abych měl něco, na čem demonstrovat, a řekli piš! Samozřejmě jsem se jako správně lenivý redaktor ihned ukryl za bukem, ale nepomohlo to a tak jsem článek nakonec vypotil.
Reproduktory a mikrofon
Tohle by měla být nejdůležitější vlastnost herních sluchátek, ale jak všichni dobře víme, nejdůležitější je pohodlí a komfort! Když budu chtít nepohodlí, dám si hlavu do svěráku. Přesto by bylo vhodné vypátrat, jak vlastně aparát, kterým se budeme každý den korunovat, hraje. Na použitých reproduktorech, někdy spíš chrastítkách, by nás měla zajímat velikost (průměr), citlivost a frekvenční rozsah. Lze zařadit i odpor, tedy impedanci. Ne odpor k práci, který má většina z nás na maximu už defaultně.
Průměr reproduktoru je jasný, čím větší, tím lepší. Větší měnič toho dokáže víc zahrát, jednoduše rozkmitá větší plochu, kterou vám hrne do ucha. Prohloubí se i basová složka, čili budou víc drkotat zuby a plomby při dunění výbuchů. Dnes se používají velikosti v rozmezí 40 až 50 mm. Ty zcela dostačují pro intenzivní sonickou masáž dutiny lebeční. Kdo chce víc, bude si muset k hlavě přivázat stolní reprobedny.
Citlivost se udává v decibelech a opět platí čím víc, tím líp. Větší citlivost znamená, že sluchátka hrají hlasitěji i při malém vybuzení nebo menším výkonu zesilovače, než by hrál křáp s malou citlivostí. Naše uječená sousedka je brilantní ukázkou vysoké citlivosti. I při malém vybuzení začne vyřvávat jako pavián na skřipci.
Co se frekvenčního rozsahu týče, téměř vždy je uvedeno 20 Hz až 20000 Hz a to by mělo stačit všem, pokud to repráky dokážou zahrát (a většina dokáže). S vysokými tóny nebývá problém, spodní hranice je trochu záludnější, neboť sluchátka ji třeba umí zabrumlat, ale s poklesem citlivosti a tudíž se bas nejeví tak výrazně. Obecně nemá cenu se hnát za nějakým šíleným rozsahem 1 Hz až milion kHz, protože lidské uši jsou omezené jak státní rozpočet. Průměrná verze zdravého humanoida se stěží dohrabe od 20 Hz na těch 20 kHz. Je třeba nějaký biologický upgrade.
Odpor, který je často marný, udává, jak moc se aparát brání zesilovači, převodníku nebo prosbám o vyšší hlasitost. Veličina se jmenuje Ohm a pokud znáte Červeného trpaslíka, víte že je to i Listerův parádní majstrštyk. Běžné hodnoty jsou kolem 16, 32 Ohmů, ale může být i víc a nebude to problém. Pro vysoké čísla je potřeba silnější zdroj signálu, aby se proboural odporem a pořádně rozhýbal membrány.
Mikrofon je nedílnou součástí herních sluchátek a jako takový se profiluje. Zapomeňte, že byste přes něj nahrávali operní árie nebo koncert v garáži pro omráčení producenta. Nadávat spoluhráčům nebo protivníkům v online masakru však zvládne prakticky jakýkoli, který je součástí sluchátek. Přesto je dobré vědět, zda je mikrofon odpojitelný, jestli má nějaký filtr (obrana proti prskání a funění, většinou kus molitanu), zda je všesměrový či jestli má nějaké aktivní rušení okolního bordelu. Frekvenci, impedanci, citlivost, to dle mého názoru u mikrofonu herních sluchátek můžete s klidem pustit z hlavy.
Model Arctis, který je dnešním pokusným exponátem, má 40mm reproduktory s citlivostí 102 dB. Z poslechových zkušeností mohu prohlásit, že basy umí festovní a zařvat taky dokážou. S frekvenčním rozsahem 10 až 40000 Hz se docela vytahují, ale nemohu to posoudit – nejsem delfín. A už dřív jsem zjistil, že moje uši začínají a končí někde na 20–16 000 Hz. A ještě jedna maličkost. U Arctisu je uvedeno i harmonické zkreslení (THD). Tím se obvykle moc výrobci nechlubí. Stručně řečeno, v procentech je zmíněno, jak je produkovaný zvuk měniči zprasený. Ideální hodnoty nula procent dosáhnout nelze, proto cokoli menší než jedna je dobré. Ale závisí to i na frekvenci, některé jsou na prasení docela odolné a ani desetiprocentní zkreslení není velký problém (typicky basové dunění).
Mikrofon Arctisu je vysouvací z mušle, má pěnovou ochranu proti bordelu a zároveň se aktivně brání proti okolnímu rušení. Za dobré považuji hlavně to zasouvání do mušle, nehrozí že ho ztratíte a ani se nemusí kroutit někam stranou, když si chcete do papule cpát další sádlový koláč.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
