Hledání Linuxu s lidskou tváří: Máme konečně alternativu k Windows 11? | Kapitola 2

Ale dobře. Předpokládejme, že se někdo začne starat o Linux a vytvoří „Linux s lidskou tváří“, který bude určený pro emigranty z Windows. Potom narazíme na několik problémů, z nichž jeden je v tom, že ani Linux nemá neomezenou podporu. I Linux má požadavky na instrukční set procesoru a na minimální prostředky v počítači, jako je grafika, paměť a také nemusí podporovat starší hardware, což může být problém. Dnes se typicky jako minimum uvádí podpora 64bitového procesoru a 4 GB RAM, což je málo, ale ne zas tak daleko od požadavků Windows 10. 

Pokud to nesplníte, musíte sáhnout po „lehké distribuci“, které mohou být dost extrémní, jako je Tiny Core Linux, kterému by mělo stačit 64 MB RAM. Problém s lite verzemi je v tom, že jste tak trochu na svém a vyžaduje to určité znalosti, že to není řešení, které jen tak nainstalujete a jedete. Prostě to není pro BFU, kterým laskavě říkám „civilisté“ a v případě Linuxu mezi ně sám sebe počítám, jelikož k Linuxu a dalším alternativním systémům přistupuji periodicky, a to spíš abych se seznámil s tím, co je nového. 

Pokud má Linux sloužit jako uprchlický tábor pro lidi, kteří odmítnou opustit svoje staré stroje a začít tam budovat novou Windows-free civilizaci, musí ten systém obstát v jednoduchosti užívání a také v tom, aby uživatelská zkušenost nebyla až tak odlišná od ovládání Windows. Když pročítám linuxová fóra, často narážím na argument, že největší chybou Linuxu bylo „snažit se vypadat jako Windows“, ale nemyslím, že to je validní argument. 

Ovládací rozhraní a jádro systému jsou různé věci – a to, že lidé chtějí najít známé funkce na známých místech přece není zásadní problém. Moderní GUI se navíc navzájem docela podobají – a liší se spíš v detailech, což je věc, kterou znají i lidé, kteří používají současně Windows a MacOS. V případě MacOS (který vychází také z UNIXu, ale z BSD) najdeme rozdíly v ovládání, o kterých mám podezření, že je Apple udělal schválně tak, aby přechod z jedné platformy na druhou nebyl jednoduchý, zvlášť shortcuty jsou odlišné a klávesy jsou jinde, což omezuje ergonomii užívání, pokud jste navyklí jet podle motorické paměti.

Základní koncepty tam ale jsou podobné, a pokud se rozhodnete používat open source aplikace, tak jsou dokonce velice podobné. V praxi je tak jednodušší používat na více platformách Libre Office než Microsoft Office, což velmi oceňuji. Pokud jste na Libre Office navyklí, bude migrace velmi jednoduchá. Další možností jsou také online aplikace jako Google Docs nebo online verze Microsoft 365 – ty běží v prohlížeči a je u nich jedno, jaký systém používáte. U nich budete pravděpodobně také používat cloudové úložiště pro ukládání a sdílení dat, takže vás nemusí trápit ani ty technické detaily, na které narazíme.