Intel 335 – exkluzivní test prvního SSD s novými 20nm čipy | Kapitola 9
Seznam kapitol
Přichází přelom na poli moderních datových úložišť. Na trhu se objevil Intel 335 – první sériový SSD disk s paměťovými NAND flash čipy vyrobenými 20nm technologií. Standardní pokrok ve zmenšení výroby, řekl by si někdo. Omyl! Velká změna pro celý trh – můžeme se těšit na nižší spotřebu a hlavně dostupnější cenu.
Rychlosti přenosu dat v sekvenčních testech by měly být vůbec ty nejvyšší ze všech. Přenáší se velké soubory v řádech jednotek až desítek megabajt. U AS SSD Benchmarku se testují soubory o velikosti 16 MB, v Anvil Pro o velikosti 4 MB. Rozdíl zde nastává pouze v tom, zda se testují komprimovatelné či nekomprimovatelné soubory. Řadiči Marvell z disků Intel 510, Crucial M4 či Corsair Performance Pro je to jedno, novému Indilinx Everest 2 také, SandForce modelům ne.
AS SSD Benchmark testuje nekomprimovatelná data, což je vidět na zápisu modelů SSD s řadiči SandForce. Zápis těchto dat je tedy oproti specifikačním rychlostem o poznání horší, ale na druhou stranu jsou stále na špici s těmi nejlepšími (což se však netýká SSD s asynchronními NAND flash, které v aktuálním testu neukazuji).
Pokud podáme diskům se SandForce řadičem komprimovatelná data, je výkon rázem tam, kde má dle specifikací (resp. podle marketingu) být. O něco nižší výsledky než specifikační rychlosti mohou být ovlivněny například nainstalovaným operačním systémem, použitým základním ovladačem msahci.sys nebo testováním na AMD platformě, ovšem ani na jiných serverech se s čistými disky a sestavou Intel nedostaly s rychlostmi v tomto testu o moc výše. S komprimovatelnými daty si SSD se SandForce řadičem poradí mnohem lépe, což je vidět i v grafu.
V ATTO Disk Benchmarku je potřeba brát v potaz, že výsledky v testu vychází v kB/s a přepočítat na MB/s se musí přes dělení 1024. To však moc lidí neřeší, a proto i výsledky v mém grafu jsou přepočteny tisícem. Je to sice špatně, ale pro většinu uživatelů pochopitelnější a porovnatelnější s jejich výsledky. Rozdíl vzniká, ale je pro všechny SSD stejný a není nijak velký. Výsledky v ATTO jsou vždy maximální, což je vidět u všech SSD, které se blíží svým specifikacím.
Test sekvenčních rychlostí v Anvil Pro si opět rozdělíme na dva. První ukazuje rychlosti přenosu dat při čtení v závislosti na komprimovatelnosti souborů. V grafu čtení vidíme, že je všem použitým řadičům jedno, zda čtou komprimovatelná nebo nekomprimovatelná data a podávají takřka stejné výsledky.
V sekvenčním zápisu rychlost SandForce řadičů výrazně klesá u obou druhů NAND flash pamětí (synchronních i asynchronních). Tento test dělá souhrn všem sekvenčním testům předtím. Celkově je ale sekvenční zápis minimálně používanou úlohou, se kterou se při práci s PC setkáme opravdu jen zřídka. Není tedy tak úplně podstatné, že tyto testy zrovna Intelu 335 jdou velmi dobře. Výsledky jsou i o několik desítek MB/s lepší než u Intelu 520.
Důležitost sekvenčních testů SSD: sekvenční přenosové rychlosti dat jsou pro výkon SSD minimálně důležité. Při běžné činnosti na počítači nepotřebujeme, aby se velké soubory přehrávaly rychlostí 500 MB/s, protože takové soubory s podstatě nepřenášíme. I při instalaci se nenahrávají v 99 procentech tak velké soubory, které jsou testovány v sekvenčních testech, nahrávají se převážně ty malé, o kterých byly předchozí dvě kapitoly.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
