Internet pro každý stát zvlášť. Je tohle budoucnost? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Idea, že se díky internetu propojí lidé z celého světa, ustupuje novému konceptu, kdy vlády považují vzájemné propojení lidí z celého světa za zdroj svého ohrožení.
Ostatně snahy o kontrolu populace vidíme i v Západní Evropě. Ta se nově projevuje ve snaze o povinné ověřování věku, kterou trójský kůň v podobě Velké Británie začal do Evropy protlačovat už v roce 2017 v podobě Digital Economy Act – samozřejmě pod záminkou ochrany dětí, jak jinak. Pokaždé, když se někdo snaží omezovat svobodu na internetu, je to 1) ochrana dětí, 2) boj proti terorismu nebo 3) boj proti drogám.
V tažení za ochranu dětí je nejdál Austrálie, která zakázala sociální sítě pro osoby mladší šestnácti let už 10. prosince 2025. Od té doby není legální pro osoby mladší šestnácti let ani vytvářet nové účty na sociálních sítích, ani používat ty stávající. Australští politici se tím chlubí a ostatní země svobodného světa zkoumají jejich úspěchy, které tedy moc velké nejsou. Podle nedávných zpráv tam stále sociální sítě používá sedm z deseti dětí pod šestnáct – a u té poslední třetiny bych řekl, že se jim to podařilo jenom o něco lépe zamaskovat. To ale nebrání tomu, aby si se stejnou myšlenkou zahrávaly další evropské země – a o té pitomosti se mluví i o nás.
Nikde to nefunguje, ale zkoušejí to znova a znova. V Británii se ověření věku podařilo protlačit v roce 2023 v podobě Online Safety Act, který vyžaduje „robustní ověření věku u obsahu nebezpečného pro děti“, což zahrnuje nejenom porno, ale také sebepoškozování, sebevraždy a poruchy příjmu potravy. Platformy, které nevyhoví tomuto požadavku, mohou být pokutovány pokutami do 18 milionů liber nebo 10 % jejich ročního obratu. Takže, pokud tuhle ptákovinu myslí vážně, se mohou začít třást i weby, které zpřístupní Goetheho „Utrpení mladého Werthera“ nebo „Annu Kareninovou“ od Tolstého. Ten děti ničící šmejd je prostě všude!
Snaha ověřovat reálnou identitu uživatelů je blbost titánského formátu. Shromažďování neanonymizovaných dat o uživatelích je věc, která si prostě říká o hack a leakování údajů, jak se povedlo například platformě Tea. Platforma, která dovolovala ženám psát recenze na jejich rande a „ověřovat si“ jednotlivé muže, používala fotografie a reálné adresy uživatelek, aby ověřila jejich identitu – a tvrdila, že data bude držet pouze po nezbytnou dobu, ale ve skutečnosti nemazali nic.
Takže když došlo k hacknutí služby, unikla veškerá data včetně fotek, a dokonce vzniklo několik aplikací, které data využívaly, například šlo vyhledávat uživatelky aplikace v okolí nebo hodnotit jejich fotografie, což dopadlo přesně tak brutálně, jak asi čekáte. A samozřejmě, objevili tam i uživatelku, která se verifikovala dokladem Ministerstva obrany Spojených států, což není jen ujeté, je to přímo nebezpečné.