Invasion! – největší akce všech dob
Seznam kapitol
Sedím s partou kamarádů na letišti v Ruzyni. Salónek jedné z tamních restaurací poskytuje příjemné útočiště. Naše oči se zvedají ke dveřím, ve kterých se objeví on: Legenda, bývalý velitel stíhacího letectva a snad nejslavnější český poválečný pilot – plk. Václav Vašek. O několik hodin později se na nás podívá a říká: „To, co jste mi právě ukázali, to bylo více promakané než cvičení NATO“.
Horké léto roku 2011
S Jirkou „Valherou“ Dederlem jsem se poprvé setkal v roce 2004. Já v té době vedl již solidně zavedenou leteckou skupinu „1st Czech Lions“ a on přišel coby úplný nováček. Elév s mnoha nápady, z nichž jen hrstka nebyla úplně pitomá, ale dejme tomu pouze špatná. Nicméně na rozdíl od mnoha dalších lidí Valhera setrval a postupem času se z něj stal nejen platný člen našich formací, ale nesmírně oblíbený člověk v rámci celé československé komunity. A také můj blízký kamarád. Doteď si jasně vybavuji ono letní odpoledne roku 2011, kdy slunce pražilo do oken a já se nudil za klávesnicí svého pracovního počítače. ICQ najednou udělalo své typické „a-au“ a já koukám, že se Valhera asi nudí.
„Fuči, měl bys zase udělat nějakou speciálku?“ – „Nemám ani čas, ani náladu“, odpovídám mu. Po nějakém čase ale povoluji. Valherovi odepisuji, že tedy předpokládám jeho maximální pomoc s organizací i s manuální prací a že nebudu zvědavý na nějaké brblání, jako že třeba chce někdy taky spát.
Co je to SM?
Ano, přesně tak. Ti odvážnější a hanbatější z nás si představí roubík v puse a rákosku, jenže krom zkratky Sado-Maso se tato dvě písmena náramně hodila i pro sousloví Speciální Mise. Když jsme virtuálně létali již nějaký ten pátek, začaly se v hlavách některých z nás rodit myšlenky na něco hlubšího, než by byly jen soustavné vzájemné vyvražďovačky, případně sled více či méně jednotvárných misí, z nichž se odvíjel vývoj na frontě a tvořily se statistiky. Chtěli jsme pocítit silnější a snad i tísnivější atmosféru, kdy každý má jen jeden život, o který se musí strachovat, kdy jsou všichni členy nějakého většího celku a na nebi se opět setkají s jinými většími a kooperujícímu skupinami. Kdy jde o něco víc. Když jsem na počátku roku 2005 stál u vůbec první speciálky, tak se mi samozřejmě ani nesnilo o tom, kam původní myšlenku dokážeme dotáhnout o pár let později.
Za úplně první akci československé (mimochodem v tomto oboru světově významné) komunity považujeme jistý Nálet na Londýn. Jistě, chtělo to fantazii. V našem oblíbeném simulátoru tehdy Londýn nebyl a my se museli spokojit s letištěm na anonymním ostrovu kdesi v Normandii. Ale i tak akce, která se pro větší atmosféru letěla ve tři hodiny ráno (reálného i virtuálního času), měla prostě koule. Výše zmíněný statečný pilot Valhera chtěl atmosféru ve svém bombardovacím Heinkelu vylepšit tak, že si vedle joysticku zapálí nad vytištěnou mapou svíčku. Když na něj o nějakou tu hodinku později zaútočil stíhač, tak do ticha éteru zakřičel: „A DOPR!@#$%, já hořím!!!“ – „Jo, my to vidíme…zařvi jako chlap!“ – „Néé, já opravdu hořím!!! DOPR!@#$%!“. Ve chvíli, kdy jej nepřítel zasáhl, se tehdy lekl tak, že atmosféru podporující svíčku převrhl a od ní chytla právě i ona mapa na jeho stole. Krom několika lehčích popálenin a neskrývané radosti škodolibých kamarádů se ale vlastně nic nestalo :-).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
