Jak se nám převalilo virtuální násilí do reálného světa | Kapitola 2

Řada pachatelů patří mezi sériové swattery, tedy dělají nouzová volání opakovaně až do doby, kdy je konečně chytnou. A protože zneužití nouzového volání, které úmyslně vystavuje riziku cizí osoby, je vážný zločin, není se čemu divit za celkem masivní flastry, které za to v USA padají. Sériový swatter Tyler Rai Barriss, který má na svědomí minimálně 51 nouzových volání, dostal v roce 2019 dvacet let natvrdo. 

Tomuhle debilovi se totiž podařilo to, že se ve sporu v Call of Duty v prosinci 2017 pohádal s hráčem jménem Shane Gaskill, který ho vyzval, ať ho tedy zkusí vyswatovat – a dal mu svou starou adresu, kde už nežil. Bariss vzal telefon, zavolal na nouzovou linku a nahlásil, „že někoho zabil“ a udal onu adresu, což vedlo k zásahu v domě ve Wichitě v Kansasu, kde policie nedopatřením zastřelila osmadvaceetiletého Andrewa Finche, který pochopitelně vůbec netušil, co se to děje. 

Swatting se netýká jenom hráčů, streamerů a online influencerů, ale může dopadnout i na klasické celebrity. Oběťmi swattingu se stali Asthon Kutcher, Tom Cruise, Bruce Jenner, Chris Brown, Selena Gomez, Miley Cyrus, Rihanna, a dokonce i Clint Eastwood. Ne každého swattera se podaří vypátrat, což řadu z nich vede k tomu, že to prostě zkoušejí dál znova a znova.

V podstatě každá celebrita má svoje patologické fanoušky a fanynky, je to jenom otázka velikosti fanouškovské populace, nakonec se v ní vždycky někdo divný nebo nebezpečný najde. Steven King to popsal v románu „Misery nesmí zemřít“, kde superfanynka vlastně ani tak nemiluje autora jako spíš jeho schopnost rozvíjet životní příběhy literární hrdinky Misery, na kterou je fixovaná – a klidně autora uvězní a bude ho mučit, ale její oblíbená postava prostě nesmí zemřít.