Jak se nám převalilo virtuální násilí do reálného světa | Kapitola 4
Seznam kapitol
Vyhrožování a nadávky či násilí obecně jsou takový folklór online světa, ale donedávna nebylo běžné, že by se tyhle věci stávaly skutečné nebo přetékaly do reálného světa. Časy se ale mění – a digitálním tvůrcům hrozí swatting, útoky, nebo dokonce vraždy přímo na setkání s fanoušky.
Snaha o slávu má ale i další bizarní formu – totiž snahu stát se slavným tím, že flexíte a frajeříte. To se může projevovat různě, v Americe jsou běžní nabobové typu Jacka Doughertyho, který si získal popularitu tím, že dělal machry na normální lidi – a pak se před nimi schovával za svou ochrankou. Když rozsekal svůj McLaren a málem u toho zabil svého kameramana, nezajímal se o kameramana, ale o to, aby natočil a nasdílel následky té havárky, aby doslova kapitalizoval důsledky své vlastní neschopnosti a nezodpovědnosti.
V tomhle případě to bylo čisté konání psychopata, který se zajímá jenom sám o sebe – ale ono to má ještě horší formu, totiž tu, kde se dělání machrů složí s kulturou gangů. Americká rapová scéna a její ostří hoši jsou tématem sama pro sebe, urážejí se, flexí na sebe, dělají machry – a občas na sebe střílí, takže se jim běžně děje, že se jenom málokterý z nich dožije třicítky.
Na Wikipedii najdete seznam sedmdesáti hiphopových umělců, z nichž delšího věku se dožili obvykle ti mimoameričtí: Velcí ostří hoši z USA to koupili většinou mezi 18 až 35 lety svého věku. Násilným skonem odejde podle statistik polovina z hiphopových umělců, což zvyšuje rizika takového předčasného sklonu oproti jiným uměleckým branžím pětkrát až dvaatřicetkrát. Jako – machry na sebe dělají umělci celkem běžně, jenom v případě popu většinou zůstane u řečí a u posměšků o tom, kdo je bohatší a kdo má holý zadek. Tihle hoši to ale se svou reputací myslí vážně – a za to se platí krví.
A teď si představte moje ohromení, když jsem zjistil, že existuje samostatná třída internetových influencerů, kteří si staví svou reputaci na tom, že se doslova vysírají do gangů a do kartelů. Kartely jsou zcela zvláštní kapitola, to jsou organizace, které vás oddělají klidně kvůli tomu, že příliš truchlíte kvůli někomu, koho pár dní předtím oddělaly – ale ano, najdou se lidi, kteří klidně na kameru řeknou, že ten a ten vůdce toho a toho kartelu jim klidně může přeblafnout vy víte co.
A to není všechno, když začnete hledat detaily, narazíte na videa influencerů z ghetta, kteří parodují místní vůdce gangů, uráží je – a občas to vylepší třeba o to, že zajdou na hřbitov poplivat nějakému mrtvému gangsterovi jeho hrob a vysmát se mu přímo na něm. Tak tohle je naprosto mimo horizont mého chápání, protože je naprosto jasné, že jste si právě podepsali rozsudek smrti.
Někdy se stává, že takovou věc někdo udělá v opilosti, pak vystřízliví, došlo mu, co udělal, natočí omluvné video, smaže se ze sociálních sítí a emigruje na Antarktidu, kde se nechá přešít na tučňáka – a kdo ví, potom možná přežije. Většina takových celebrit nepřežije, protože motorka se dvěma týpky s TEC-9 zajela v Latinské Americe za spoustou lidí, kteří udělali mnohem menší věci, než že poplivali hrob bráchy šéfa místního gangu.
Pokud jde o motivaci poslední kategorie influencerů, tak ty jednoduše nechápu. Opravdu nevím, jestli jim je všechno jedno – nebo jestli místní mačistická kultura, ve které musíte vypadat jako velcí machři stůj co stůj, stojí za těch pár měsíců místní slávy a proslulosti, než vás někdo sejme. Ale nemylme se: Tohle je věc, která existuje ve škále.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
