Jak se pracovalo s prvními DOSovými notebooky jako Amstrad PPC512
Seznam kapitol
Chceme-li si dnes koupit notebook, můžeme si vybrat mezi spoustou počítačů s různými parametry, nicméně ve skutečnosti jsou jejich rozdíly minimální a práce s nimi identická.
Ano, jasně, můžeme dnes mít nadupaný těžký herní notebook s Windows nebo lehoučký laptop od Applu, který ani nemá větráček, případně cokoliv jiného, ovšem v principu jsou ovládání a možnosti přístrojů víceméně stejné. Pokusme se nyní vrátit o téměř 40 let zpět a podívat se na jeden historický laptop, který už tehdy vypadal hodně podivně. Pokud jste jej tehdy vytáhli někde v restauraci a pustili se do práce, rozhodně jste zaujali, protože i mezi tehdejšími stroji šlo o unikát. Zároveň si povíme něco o tom, jak se na takovýchto strojích dalo pracovat.
Za prvním přenosným počítačem firmy Amstrad bychom se museli vydat až do roku 1987. Její výtvor byl sice nesporně inovativní, ale rozhodně nešlo o první přenosný počítač. Platforma IBM PC byla v této době už dávno zavedená a přenosné počítače poměrně běžné. Ve skutečnosti ovšem byla přenosnost počítačů daleko starší než to vůbec nejstarší PC – IBM 5150.
Snad vůbec první přenosný počítač byl IBM PC 5100. Jakkoliv to číselně vypadá, že šlo o předchůdce pozdějšího písíčka, ve skutečnosti byl tento 25kg těžký cvalík z roku 1975 naprosto jiné konstrukce. Ale byl přenosný, to skutečně ano, ovšem neobsahoval žádnou baterii, takže bylo třeba zásuvky, abyste mohli pracovat.
Trvalo pár let a v roce 1981, ještě před tím písíčkem, přišel na svět Osbourne 1. Šlo o přenosný počítač, jehož design předjímal hned celou řadu podobně koncipovaných strojů, kde klávesnice tvořila kryt pro malou CRT obrazovku a disketové jednotky. Samozřejmě, opět nešlo o stroj s baterií, ale už měl snesitelnější hmotnost jen asi 11 kg a pracoval s tehdy standardním systémem CP/M, což byl v podstatě předchůdce MS-DOSu.
Od Osbourne 1 odkoukal koncepci jen o rok mladší Compact Portable a později další podobné stroje jako například známý Commodore SX64. Nicméně v tom samém roce, co vznikl Compaq Portable, tedy v roce 1982, se představil i přelomový Grid Compass. Ten už nabídl klasický displej, tehdy tedy s elektroluminiscenční technologií, který po odklopení odkryje klávesnici. Tato koncepce je v podstatě stejná, na jakou jsme zvyklí dnes. Grid Compass ovšem pouze inspiroval, vzhledem k ceně mnoha tisíců dolarů a proprietárnímu systému se mezi normálními lidmi ani ujmout nemohl.
Všechny doposud zmíněné počítače měly společné to, že neobsahovaly baterii, takže byly pouze přenosné. Strojů, které baterie obsahovaly, se objevilo vícero, ale ve světě IBM PC jako první uspěla Toshiba T1100 v roce 1985. A zde se konečně dostáváme k prvnímu PC notebooku, který v jistém směru připomínal to, co známe dnes – tedy stroj s LCD displejem, mechanikou a baterií, na kterou byl schopen pracovat i několik hodin, což vůbec nebylo špatné.
O dva roky mladší Amstrad PPC512 je o něco méně dokonalý, nemá interní Ni-Cd baterii, ale pouze umožňuje použití hned deseti velkých C baterií, s nimiž je ovšem schopen běžet pouze něco přes hodinu.
Prostor pro baterie na zadní straně počítače
Navzdory podivnému, mnohem menšímu displeji a klávesnici plné velikosti je koncepce velmi podobná, takže si můžeme nastínit, jak se na takovýchto noteboocích tehdy pracovalo. Co bylo možné a co ne?
Amstrad PPC 512 se sklopeným LCD a zavřenou klávesnicí v přepravní pozici
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
