Jak si mainstreamová média všimla svého pádu do irelevance | Kapitola 5

V čisté opozici jsou proti velkým mediálním korporátům sociální média, kde si stále můžete – v určité míře – dovolit veřejně kritizovat i ruku, která krmí váš kanál. Není to ideální, není to zcela svobodné, jsou tu dnes výrazné restrikce. Ale pořád je to svobodnější a autentičtější než u mediálních monolitů s jejich politikami a přeplácenými hvězdami, které už dávno opustily jakoukoliv neutralitu. Asmongold poznamenává, že kdysi bylo zvykem, že zábavní komentátoři tepali doslova každého. Tak si to srovnejte s reakcí Jona Stewarta anebo Stephena Colberta na Trumpovo vítězství: Máte dojem, že jde o neutrální satiriky anebo spíš o humoristické propagandisty? 

Duch agory, veřejného místa pro všechny názory, ve velkých médiích už není léta – a to je důvod, proč vypadávají z horizontu zájmu zvláště u mladších, kterým velká média naprosto nerozumí. Pokud je něco, co velká média absolutně nezvládla, tak je to mezigenerační posun. Neznám nikoho rigidnějšího, než jsou výše postavení editoři, redaktoři a manažeři velkých médií – ti už vůbec nechápou svět, ve kterým mladí žijí – a myslím si, že se už o to ani nepokouší.

Naopak i starší lidé začínají objevovat svět nezávislých podcastů, internetových kanálů a streamů, a dokonce objevili i 4chan! To je prostředí, které má úplně jiný charakter a naprosto jinou dynamiku, než mají klasická média, a dovede operovat rychleji a podstatně levněji než klasická média. Klasická média si tvoří svoje „hvězdy“, které si připadají neotřesitelné a s postupem času se ve své pozici výjimečnosti utvrzují, zatímco v online světě je to neustávající bitva o přežití – a to je možná dobře. Abyste přežili, musíte být zajímaví, autentičtí.

A autentičnost, právě autentičnost je to, co je podle Asmongolda podstatné. On je opravdu jenom týpek s kamerou a mikrofonem v zabordeleném pokojíčku – a přesto má větší vliv než řada standardních médií se svými kodexy a radami, protože on si říká to, co si opravdu myslí. A i když je to blbě, je to pořád blbě podle jeho názoru, je to autentické. A autenticita je to, co lidé chtějí, je to pravý duch agory, kam si můžete přijít a vykládat svoje teorie, ať už jsou učené, praštěné anebo úplně ujeté.

A agora – to je demokracie. Ať si myslíte, co chcete, to agora, to svoboda slova – to je to, co vytváří demokracii. Když budete pěchovat do lidí pod tlakem propagandu jako do výkrmné husy, tak nedivte, že se s vámi přestanou bavit. Když na ně křičíte, že je volba správná a špatná, ta demokratická a ta fašistická, tak se nedivte, že vám neřeknou, koho budou doopravdy volit – a že se nakonec budete tvářit překvapeně, protože nebudete chápat, kde jste se to ocitli. Sami jste si to udělali, tak je to.