Kam dál: Narážíme na limity křemíku? | Kapitola 4

Co bude dál? Většina zdrojů mluví o tom, že budeme muset přejít na fotoniku. Fotonika používá místo elektronů k přenosu dat fotony, které se pohybují 20× rychleji – a tím budeme moci na určitou dobu obejít křemíkovou bariéru, která před námi vzniká. 

V tomto okamžiku existují specializované čipy, jako například hybridní opticko-elektrický čip od Salience Labs, který slouží jako in-memory-compute jednotka pro umělou inteligenci. Dovoluje nejen práci s velmi vysokými kmitočty, ale zároveň paralelní zpracování díky tomu, že dokáže provádět operace na více barvách světla najednou. Je to relativně jednoduchá jednotka a „nepočítá rychlostí světla“ hlavně proto, že se světlo musí vytvořit a potom zase změřit, na což je potřeba klasická křemíková část.

Fotonické čipy jsou zatím poměrně velké a budou se používat ve specializovaných aplikacích, hlavně serverových. U specializovaných zařízení to vždycky začíná. Je ale jasné, že zřejmě bude nutné časem přejít na něco podobného i u klasických procesorů. Kdo bude první? Kdo ví? Mohla by to být možná Nvidia, která se už dnes pohybuje se svými GPU i v oblasti GPGPU výpočtů pro umělou inteligenci, takže bych si tipl, že oni budou první, kteří nabídnou hybridní čip s fotonickou jednotkou.

Na základě toho, co jsem četl, se zdá, že před námi jsou řešení jak pro přechod na vyšší kmitočty, akceleraci výpočtů obecně, zlepšení odvodu tepla a dost možná i zcela nové typy tranzistorů. Jak to bude fungovat a kdy to přijde? Bůh ví. Do křemíkových technologií máme značně nainvestováno, faby jsou drahé, křemík tu s námi určitě ještě dost dlouho dostane. A samozřejmě je otázka, zda se nepůjde spíš nějakou cestou upraveného křemíku, možná kombinovaného právě s grafénem.

Rozhodně by to nějaké pokroky chtělo. Když se dívám na rostoucí spotřeby a teploty nejnovější generace čipů, začínám mít lehké paměťové záblesky z dob Pentia 4 – a to věru nejsou hezké vzpomínky!