Konec velké lásky aneb opravdu chce Microsoft opustit x86? | Kapitola 5

Microsoft byl historicky úspěšný proto, že rozkládal svoje rizika mezi hardware a software – a hardwarová rizika nechal nést jiné firmy, z nichž mnohé v soutěži nepřežily. Ona obecně celá ta historie je docela dramatická, ale tím, že Microsoft nevstupoval do přímé výroby hardwaru, šetřil na tom, že nemusel řešit problémy s jeho designem a výrobou. 

Pokud jde o můj názor na to, proč se Microsoft vydal cestou, u které hrozí, že mu odcizí jeho tradiční partnery, tak bych řekl, že jde o klasický problém korporátního vlaku: Někdo se před lety rozhodl, že „budoucnost bude ARM“ a vyslal korporátní vlak na jeho cestu – a protože je vlak dlouhý a těžký, pojede tak dlouho, než konečně vykolejí. Je to čistě problém setrvačnosti, která se projeví v tom, že čím bude cesta vlaku kodrcavější, tím víc se to pokusí spravit marketingem, až do dne, kdy to vyletí z kolejí, a pak se všichni budou tvářit, že nic jako tento vlak nikdy neexistovalo.

Přechod z x86 na ARM není ze strategického hlediska výhra: x86 kontrolují dvě vnější firmy (AMD a Intel), ARM kontroluje dokonce jenom jedna (ARM Holdings). Přechod z duopolu na monopol, který stejně nekontrolujete, není žádná výhra, něco takového by jenom zvýšilo hodnotu ARM Holdings.

Podstatně víc by mi dávalo smysl, kdyby Microsoft investoval do RISC V, což je Open Hardware. Tam je ale riziko v tom, že RISC V je až příliš otevřený standard a doslova každý si může dělat doslova cokoliv, což povede k mnoha rodinám výtečně vyladěných kontrolérů pro hardwarové aplikace, ale dost možná to není dobrý základ pro univerzální a výkonné procesory pro univerzální operační systém, jakým jsou Windows. 

Konkurence s Applem a jejich notebooky s Apple Silicon mi přijde poněkud nesmyslná. Jednak architekturu Microsoft reálně nekontroluje – a navíc ten, kdo chce Macbook, si může koupit Macbook s jejich MacOS. Apple si hlídá svoje výsostné území – a tím, že uděláte podobný stroj s Windows za podobnou cenu s podobnými parametry, jejich území jenom sotva narušíte.

Je tu velké, obrovské území, které tradičně patřilo Microsoftu a které jenom částečně ovládl Google s jejich ChromeOS: Pole levných úsporných notebooků, které nabízí mobilitu a základní computing pro běžné uživatele. To je místo, kde by podle mě mohly Windows on ARM slavit úspěch – tedy pokud se cena hardwaru propadne a objeví se velmi levné stroje s velmi levnými a úspornými ARM procesory. Jenomže tohle není to místo, které zabírá v současné době Surface, které není jenom prémiové, ale vzhledem k tomu, že si všechno dokupujete, je dost možná i méně výhodné než Macbooky. 

Udělat „něco jako Macbook za víc peněz s tím, že si musíte dokoupit trafo“ podle mě není cesta, jak vyhrát tenhle souboj. Je to spíš příznak vlaku, který se před časem rozjel, ono to nejde, jak se čekalo, ale to nevadí, peníze se ještě pálí, nikdo to zatím neřeší – a tak se jede dál. 

A jak to dopadne? To se uvidí, to korporátní mašinerie neřeší, to se bude řešit až časem. Pokus o to, jestli se to přece jenom zlomí, stále pokračuje. A jestli nastane ticho, náhlé a nečekané ticho, tak budeme vědět, že vykolejený vlak leží v polích – a nikdo se k němu nehlásí, jak je v korporátu běžným zvykem.