Megasouboj: Srovnávací test čtyř pasivních a šesti aktivních chladičů CPU

Je zcela jasné, že na trhu je nepřeberné množství různých chladičů za různé ceny. Jelikož není v možnostech redakce otestovat v jednom testu kompletní nabídku chladičů na českém trhu, vybral jsem z pestré nabídky 10 modelů od šesti výrobců. Pokud nenajdete v seznamu testovaných modelů právě ten Váš o který se zajímáte, je možné že se dostane do dalších srovnávacích testů. Chladiče bylo nutné rozdělit na dvě skupiny.

Do první jsou zařazené pasivní chladiče: 

• Thermaltake Sonic Tower 
• Scythe Ninja
• Thermalright XP-120
• Thermalright XP-90C

i Zdroj: PCTuning.cz

Druhou skupinu tvoří aktivní chladiče:   

• Scythe Katana  
• Scythe Shogun 
• Zalman CNPS 9500 LED
• Akasa EVO 120
• Akasa EVO 33
• Aerocool GT-1000

i Zdroj: PCTuning.cz

Metodika testování

Každý z těchto chladičů si podrobně popíšeme a to včetně náročnosti montáže. Samozřejmostí je jejich otestování výkonu a to proběhne za zcela stejných podmínek, ovšem tentokrát budou chladiče testované za podmínek běžného provozu, tedy v uzavřené skříni. Aby výsledky byly co nejvíce objektivní a zatížení chladičů maximální , test probíhal na starším procesoru AMD Athlon 64 3500+. Navíc podmínky a zatížení chladičů ztěžovala pasivně chlazená grafická karta GIGABYTE ATI RADEON X800XL Silent. Pasiv grafické karty zespodu výrazně ohříval chladič, což byla další přitěžující skutečnost pro testované chladiče. Takže se nejenom dozvíte jak který chladič ovlivňoval teplotu CPU, ale i dosažené teploty ostatních komponentů a jaký vliv má pasivně chlazená grafická karta na teplotu CPU v běžném provozu.

i Zdroj: PCTuning.cz

Účinnost chladičů byla testována ve skříni Thermaltake Lanfire menších rozměrů 440x180x460mm s tímto použitým hardwarem: 

Po montáži každého chladiče proběhlo měření teplot vždy v klidu a v zatížení, k tomu byl použit 20 minut zapnutý prográmek CPU-Burn. Dalším testem pro zjištění výkonu chladiče proběhl kompletně celý benchmark 3DMark05. V průběhu benchmarku se nejenom sledovala teplota CPU, ale i GPU aby se zjistilo nakolik zahřátý pasiv grafiky ovlivňuje teplotu chladiče a naopak. Toto testování včetně vlivu grafické karty proběhlo na přání našich čtenářů.

Po naměření teplot byl procesor AMD Athlon 64 3500+ přetaktován z 2200 MHz na pro všechny chladiče stabilní frekvenci 2400 MHz a celé měření teplot se stejným způsobem opakovalo. Test probíhal za pokojové teploty cca 23°C a sestavě pomáhali tři větráčky (2x 90mm a 1x 80mm) skříně Thermaltake Lanfire a 120mm větráček zdroje Aerocool Turbine Power. Větráček na bočnici skříně Lanfire byl demontován z důvodu větších rozměrů chladičů. V několika případech se chladič díky vyšším rozměrům do skříně vyloženě nevešel a nešlo zavřít bočnici, takže byla provizorně použitá bočnice z lepenky. Tímto řešením se zamezilo ochlazování komponentů okolním vzduchem a podmínky testu se podařilo zachovat pro všechny chladiče stejné.  

Použitá základní deska Abit AN8Ultra a její vylepšená diagnostika, umožňovala monitorování teplot nejenom CPU a čipsetu, ale i teplotu mosfetu. Teplotu GPU byla v testu sledována pomocí programu RivaTuner. Pro srovnání rozdílu dosažených teplot byl nejprve celý test proveden s boxovaným chladičem.

UPOZORNĚNÍ:  

Dosažené teploty byly monitorovány pomocí prográmku uGuru, kde dosažené teploty v klidu (absolutní nečinnost PC) dost kolísaly. Z tohoto důvodu v grafu v klidném režimu najdete jejich nejnižší hodnoty, které je nutné brát z rezervou s ohledem na to, že teplota kolísala v rozpětí +-5°C. Proto berte velmi nízké teploty jako absolutně nejnižší, které uGuru ukázal, ale ve skutečnosti se jedná o mírnou odchylku v měření. Pro objektivnost testu bylo ovšem dosadit do grafů tyto nejnižší hodnoty.   

i Zdroj: PCTuning.cz

Metodika hodnocení

Hodnocení většího množství chladičů je poměrně složitá záležitost. Každý model má jisté výhody a jisté nevýhody a vše navíc ovlivňuje i cena. Proto systém hodnocení nezahrnoval jen dosažené teploty, ale ohled byl brán na:

• váhu chladiče (zatížení patice)  
• hlučnost (minimální a maximální otáčky)
• kvalitu provedení
• univerzálnost použití (podpora socketů a možnosti natočení chladiče)
• náročnost montáže
• výbavu a příslušenství chladiče
• rozměry a prostorovou náročnost chladiče
• dosažené teploty v klidu
• dosažené teploty v zátěži
• dosažené teploty okolních komponentů

 V každém z těchto bodů mohl chladič získat body v rozsahu 1-10, kdy 10 bodů bylo maximální hodnocení. Nejvyšší součet dosažených bodů určí vítěze testu a to jak ve skupině pasivních tak i aktivních chladičů a jednoho celkového vítěze obou skupin.

i Zdroj: PCTuning.cz

Podmínky testování znáte a teď již nezbývá než se podrobně seznámit se všemi chladiči. V prvním díle si popíšeme všechny pasivní chladiče.