MSI K8N Neo4 - základní stavební kámen, na kterém jest vyryto: nForce4 | Kapitola 4

V nepřetaktovaném stavu jsou hodnoty systému následující:

i Zdroj: PCTuning.cz

systém při standardních hodnotách s procesorem A64 3200+

Systémová sběrnice není při standardních hodnotách přesných 200 MHz, nýbrž 201 MHz. To ve finále přidalo k taktu tohoto procesoru 10 MHz. Při výchozím nastavení napětí CPU ukazovala monitorovací utilita cpu-Z hodnotu 1.392 V. Stejných hodnot jsme se dočkali i při osazení procesorem 3500+ (jen násobič byl samozřejmě 11 namísto 10).

i Zdroj: PCTuning.cz

systém při standardních hodnotách s procesorem A64 3500+

Nastal tedy už čas podívat se na to, jak si tato deska rozuměla s našimi dvěma testovanými procesory pokud přišla na řadu otázka přetaktování.

Nicméně pak přišel na řadu procesor Athlon 64 3500+ u něhož se už během přetaktování na co nejvyšší výslednou frekvenci bez snížení násobiče vyskytovaly komplikace takového charakteru, že při vyšší frekvenci FSB se kolikrát systém vůbec nerozjel (neproběhl ani POST, ani kontrolka monitoru se nerozsvítila, zkrátka nic). Tyto problémy se vyskytovaly už při frekvenci FSB kolem 215 MHz a výše, což mě celkem zaráželo, jelikož tento procesor má i bez zvýšení napětí a bez snížení násobiče frekvenční strop o něco výše (jak se ukázalo na desce DFI, tak kolem frekvence FSB 225 MHz).

O to zajímavější bylo to, že pokud se systém zrovna rozjel (po opětovném zapnutí) a zvýšilo se napětí procesoru, tak systém byl přesto stabilní (pokud nešlo o příliš vysokou frekvenci FSB vzhledem k napětí CPU) a Prime95 nevykazoval žádné chyby ani po půl hodině chodu. Ovšem pakliže jste jen provedli restart, systém opět ve většině případů odmítal naskočit (neprojel ani POST), přičemž před restartem se jevil již v prostředí Windows a při zátěži jako stabilní. Čím vyšší byla hodnota FSB, tím se početnost "mrtvých startů" zvyšovala až do takové míry, kdy se povedlo systém rozjet třeba až na pošesté. Zkoušel jsem však zjistit frekvenční strop i za těchto okolností a tak jsem vytrvale se šroubovákem v ruce vytrvával až do té doby, než začal Prime95 vykazovat chyby. Tyto hodnoty jsem posléze do tabulky uvedl, nicméně jak jsem již psal, od frekvence FSB 215 a výše se objevovaly tyto komplikace, proto mají tato nastavení spíše informativní význam. Už vidím, jak v případě, kdy je třeba rychle něco udělat (poslat mail, podívat se na jízdní řády, či cokoliv jiného akutního) budete zkoušet (a to doslova) nastartovat svůj stroj, jestli už konečně chytne dech.

Ještě pro ilustraci následují náhledy na diagnostickou utilitu cpu-Z při přetaktovaných stavech.

i Zdroj: PCTuning.cz

 přetaktování bez změny násobiče s procesorem A64 3200+

To bychom tedy měli k problémů při pokusech přetaktovat některé Winchestery přímo z prostředí BIOSu. Nicméně i v případě, že jste "šťastným" majitelem kombinace desky MSI K8N Neo4 a staršího procesoru s jádrem Winchester u kterého se tyto komplikace vyskytují, tak stále máte možnost dostat ze svého procesoru a potažmo celého systému maximum. A to sice ne skrze nastavení BIOSu, ale přes přetaktovávací utility z prostředí Windows. K tomu tak můžete využít buď firemní utilitu MSI, která nese označení CoreCenter, nebo například utilitu ClockGen s kterou jsme už měli tu čest se seznámit v článku ClockGen - utilita pro přetaktování z Windows.

Pro účely testů jsme využil právě ClockGen, jelikož přece jen poskytuje více funkcí, než CoreCenter od MSI. Ještě pro doplnění zmíním, že je nutné mít ClockGen ve verzi pro konkrétní čipovou sadu, kterou využívá základní deska, na níž chcete ClockGen provozovat. Nejde tedy o utilitu, která by zahrnovala podporu pro všechny čipové sady od A do Z. V našem případě je tedy nutné mít verzi, která je určena pro čipové sady z rodiny nForce4, kterou můžete stáhnout zde. Jak dále uvidíte na následujících screenshotech, tak přetaktování z prostředí Windows dopadlo ve finále velice slušně, ale na výsledky minule recenzované desky DFI to samozřejmě nestačilo.

i Zdroj: PCTuning.cz

hodnot napětí si nevšímejte, v BIOSu bylo nastaveno tak, aby ve výsledku bylo 1.55V

Maximální frekvence FSB se tedy díky utilitě ClockGen vyšplhala až na solidních 348 MHz. To je celkem milé překvapení, ovšem zůstává otázkou, zda pokud by se nevyskytovaly popisované komplikace s přetaktováním, tak jestli by systém s takto vysokou frekvencí FSB nabootoval. Bohužel to jsem nemohl již ověřit, jelikož druhý procesor Athlon 64 3200+ běžící bez jakýchkoli problémů s čímkoli se bohužel po prvotních testech s ním musel vrátit svému majiteli, který nám jej ochotně zapůjčil (nečekal jsem žádné komplikace tohoto charakteru, jinak bych maximální FSB zjišťoval s ním). To bylo zjištění maximální možné frekvence FSB, přičemž výsledná frekvence procesoru byla pod jeho standardní hodnotou. Proto jsem následně nastavil násobič procesoru na hodnotu 9x a snažil opět najít co nejvyšší stabilní frekvenci FSB, aby tak bylo docíleno zároveň i přetaktování procesoru a nejen FSB. Toto snažení dopadlo následovně:

i Zdroj: PCTuning.cz

hodnot napětí si nevšímejte, v BIOSu bylo nastaveno tak, aby ve výsledku bylo 1.55V

Výsledná frekvence procesoru 2452 MHz při frekvenci FSB 272.5 MHz je už konfigurace, kterou lze považovat v tomto případě za optimální. Násobič procesoru nastaven na hodnotu 9x při napětí 1.55V (v BIOSu jako 1.45*1.099) a násobič sběrnice HyperTransport na hodnotě 3x (ve výsledku 818 MHz). Stačí tedy už jen najít strop vašich paměťových modulů (což je individuální záležitost přímo závislá na použitých modulech, proto se jí nebudu zaobírat) a nastavit pro vás nejvhodnější děličku tak, aby pracovaly stabilně na co nejvyšší frekvenci (pokud tedy nemáte paměti takové, které by umožňovaly synchronní režim i při takto vysokých frekvencích).