Neberte nám naše sítě aneb jak pomáhají proti totalitě | Kapitola 4

Pak se do věci vložila nejenom armáda, která začala prosazovat zákaz vycházení, ale také se začalo mluvit o možném návratu k monarchii, protože bývalý král Gyanedra byl pro zemi přece jenom symbolem stability a měl stále podporu u bývalých roajalistů. Večer velitel hlavního štábu nepálské armády Ashok Raj Sigdel vyzval znepřátelené strany k zahájení dialogu a také žádal, aby další protesty neměly násilný charakter. Armáda začala prohledávat domy, hledala hlavně zbraně, kterých se protestující zmocnili a které kromě automatických zbraní zahrnovaly například i několik granátometů.

A pak se stalo něco opravdu zajímavého: Protestující se přesunuli na Discord, aby tam diskutovali o tom, kdo by měl zemi dál vést. Celkem se tam sešlo asi 145 000 lidí, kteří si udělali voting pool, aby z něj nakonec vybrali jako svou kandidátku Sušílu Karki, čtyřiasedmdesátiletou političku, která za sebou měla dlouhou kariéru v oblasti práva – a tu potom doporučili pro další jednání s představiteli armády. 

https://www.nytimes.com/2025/09/11/world/asia/nepal-protest-genz-discord.html

Setkání mezi představiteli demonstrantů, představiteli armády a prezidentem Poudelem proběhlo ráno 11. září. Do situace se vložili i maoisté (Komunistická strana Nepálu), kteří vyzvali k pokračování jednání v rámci zákonů. A viditelně to celé nějak fungovalo, protože i když v zemi stále docházelo k násilí a počet mrtvých dosáhl 51, byla 12. září jmenována Sušíla Karki novou premiérkou. Tím se stala první ženou v této roli v Nepálu, která má dovést zemi k předčasným volbám, které by se měly odehrát v březnu na začátku dalšího roku. Vliv paní Karki byl zjevně pozitivní, protože už další den začal být rušen zákaz vycházení, situace se začala normalizovat a ona začala navštěvovat zraněné v nemocnicích.

Takže se ve finále dá říct, že šlo dost možná o první volbu premiéra přes Discord – mimo toho, že si diskutující zvolili první premiérku v dějinách země. A to je podle všeho velká věc, protože i když většina problémů země není vyřešena, tak jsou demonstranti spokojení s tím, na jaké se ocitli cestě. Podle všeho jde o první zásadní změnu, která by mohla pomoci ke změně k lepšímu, i když stále panují bezpečnostní rizika, protože se většina uprchlých vězňů, snad až 12 500, pohybuje stále volně.

Obvykle se generace Z označuje jako změkčilá, ale přinejmenším v jihovýchodní Asii to neplatí, protože tam jde o silnou věkovou kohortu se specifickými problémy a se schopností řešit věci jinak. Jako OPRAVDU jinak, tedy s tím, že si sami spontánně vezmou technologie a začnou je používat k vlastní organizaci a k prosazování skutečných změn. 

Ukazuje se, že i když zákaz sociálních sítí nebyl tím kritickým faktorem, který vedl k revoluci v Nepálu, tamní politici udělali obří chybu ve chvíli, kdy se je pokusili zakázat ve snaze kontrolovat narativ a „zastavit dezinformace“. Podobné stupidní nápady se objevují všude možně, ale na to, aby něco takového opravdu fungovalo, byste museli zavést drakonický systém á la Čína nebo Severní Korea, u kterých je zákaz sociálních sítí jenom součástí mixu útlaku obyvatelstva, který ho má tlačit ke konformitě.