Nevyslyšená elegie českého rozložení klávesnice | Kapitola 3
Seznam kapitol
Bylo ještě doznívající léto, brambory ještě nevyorané a já si všimnul že moje asi 10 let stará membránová klávesnice vydává zvuky snad ještě vrzavější než obvykle. Nepsal jsem na ní úplně celou tu dobu, ale i tak se tlačítka začínají kroutit ve svém uložení. Polštářky membrán jsem už prohodil mezi méně používanými tlačítky, ale jsou znovu unavené. Budu s tím muset něco udělat...
Takže teď, když jsem si vyjasnil definici toho, co hledám, mi nemá šanci uniknout!
Eshopy: Pokud se snažíte hledat podle fotek zjistíte že mají často fotky klávesnice ANSI (jednořádkový Enter) a honosné CZ v popisku. Pokud se eshop obtěžoval to vyfotit, tak zjistíte na další fotce po rozkliknutí, že je o ISO s běžnou směsí cz+en+sk. Obvyklé je to třeba u klávesnic Logitechu. To je ten lepší případ, v horším případě se dopracujete k fotce od zákazníka/recenzenta a co se na vás šklebí na horní 5ce? – další znak %! Nemám představu jak by se něco takového dalo hledat s ORC softwarem, prostě musím proklikat všechno.
Vyhledávač: Výsledky „CZ klávesnice“ nebo „CES klávesnice“ nemají šanci, jen velké eshopy na zboží předešlé kategorie. Vyhledávače vyhazují odkazy na které lidé často klikají, ne ty které hledá jeden blázen se svým ojedinělým problémem. Jen několik světlých výjimek – weby, kde lidem vysvětlují jak se píše Ó a ň. Jinak bez šance. Když není sortiment, nepomůže ani dobrý vyhledávač.
Aliexpress a eBay: Záplava keycaps pro mechanické klávesnice... Nic proti, ale sadu tlačítek za 800 korun s angličtinou nehledám. A neoblomí mě ani koťátka či lebky na ESC.
Laser: Napadlo mne že si nechám klávesnici popsat laserem. Snažím se najít zcela bez layoutu standartní ISO klávesnici. Jen objednávky nad 100ks – méně ani nemá smysl chystat paletu v Číně. Laser je dobrá možnost, jen nějak nemám co do něj nechat poslat. Cena laseru v tuzemsku závisí na množství kusů – jedna klávesnice za 1000 korun, 10 kusů po 100 korunách. Jednoduché.
Tampoprint: Tampoprint mi samozřejmě nikdo nesestaví, bylo by to neuvěřitelně drahé mít pro každé tlačítko razítko. V zoufalství mě napadla obrácená myšlenka: vezmu obyčejnou klávesnici s potiskem tampoprintem a zkusím jej setřít chemií. Ztroskotalo to jako v tomto videu. Odlakovač na nehty má téměř stejný výsledek – tampoprint drží a povrch plastu se mírně leptá. Po tomhle nic pálit laserem nenechám.
Přelepky: V zemích koruny české není moc sad, které by kompetentně nahradily celou plochu tlačítka na celé klávesnici. Ve většině případů je to sada některých znaků nebo průhledná nálepka, která částečně přelepí tlačítko, takže způsobí další chaos. Našel jsem i firmu, co dělá kompletní sady a může vám vytisknout vaše vlastní. Nechal jsem si tedy vytisknout své kompletní sady tak, jak mají správně být. Znaky Alt Gr dole vpravo, standardně mají nahoře a nevypadá to hezky. Čtvereček nálepky má 11 × 11mm tzn. že na klávesy s vysokým zdvihem a úkosem na boku se vejde ideálně, na chiclet některé znaky mírně vyčuhují protože jsou prostě dál od sebe než jen 11 mm. Není to žádná tragédie, jen to jde trochu vidět, když na notebooku zapnete podsvícení a vidíte malinkaté tečky. Podsvícení samozřejmě neprojde přes nálepku, nebo jen velmi omezeně. Na okrajích nálepky se má tendenci zachytávat nečistota. Prsty stále cítíte okraje přilepených čtverečků ale dá se to přijmout. Tato možnost je ideální na notebooky, kdy prostě jinou možnost nikdy mít nebudete.
Email i vrátnému: Beru tento boj v osobní rovině! Budu psát emaily eshopům, distributorům i značkám samotným!
Začal jsem tedy prvním a druhým největším českým eshopem. Jeden obchoďák rovnou neodpověděl. Druhý mi vysvětlil, že jako prodejce neovlivňuje to, co prodává (a to dokonce i když má eshop svou vlastní značku, kterou si sám vede). Nebude to řešit a neví, co bych vlastně chtěl.
Střední počítačová firma obchodující s hardwarem pro školy a státní správu. Nejprve si to nechal obchodní zástupce sáhlodlouze vysvětlit i s obrázky. Pak už neodpověděl...
Přešel jsem tedy k distributorům a značkám jako takovým. Známá německá značka příslušenství nic takového nedělá, nemá, slovenštinu do toho zmixuje vždy, i když to není korektně a s třemi fonty. Musí totiž stejný paskvil prodávat i na SK trhu. Pět prázdných klávesnic pro popsání laserem také nejsou schopni dodat.
Pak jsem ještě uviděl jednu hezkou mechanickou klávesnici české značky která má jen CZ bez Alt Gr znaků! Úžasné, stačí jen správně doplnit a bude to úplně správně! Střední manager mi však vysvětlí že ho těší zájem, ale že to je minoritní klávesnice kterou nikdo nepoužívá (!?! je nejpoužívanější v Čechách, navíc už to tam prakticky máte, jen něco upravit v další verzi, budete jediní, co ji nabídnou). Prostě nezájem.
Tradiční český dovozce levnějších tradičních periferií pro PC a různých drobností to nechápe (ani s obrázky) a dál produktový manažer neodpoví ani na jiné dotazy.
Progresivní mladá česká značka na to neodpoví.
Ostatní mají jen webové kontaktní formuláře, které buď nefungují, nebo na to neodpoví.
Obchodníci se vymlouvají na výrobce, výrobci na obchodníky protože si to přece nikdo neobjednal. A všichni svorně na nezájem trhu!
Samozřejmě že to lidi nekupují, když to neděláte a neprodáváte. Ani to běžný BFU neví. Klausovu neviditelnou ruku trhu jsem si tedy představoval jinak...
K závěru této části odstrojuji vánoční stromeček, vánoční cukroví už vypadá sešle. Novoroční kocovina už dávno přešla. Donedávna jsem si myslel že pokud výrobci ukážete nápad, který nikdo jiný nemá na trhu, okamžitě do něj půjde. Ale už si to nemyslím. Jde jen o to přežít další meeting a nenaštvat šéfa. Jasně, známe to všichni.
Po Vánocích, asi tak v březnu, se bazoš a aukro zaplaví über-echt mechanickými klávesnicemi, které z nějakého důvodu nevyhovují mladému pařanovi Minecraftu nebo Fortinite a hledá jiný merch. Ani ti starší pařani Cyberpunku nejsou méně vybíraví. Klávesnice čtyři měsíce staré s původní cenou 2000 kč za 700 zcela běžně. Nebude ani jediná správně česky se standartním českým rozložením.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
