Paměti ADATA XPG D50 Xtreme 4800 (5000) MHz v testu

Paměti ADATA XPG D50 Xtreme 4800 (5000) MHz v testu | Kapitola 4

Seznam kapitol

1. Paměti DDR4 až na 5000 MHz 2. Představení pamětí 3. Testovací sestava 4. Přetaktování a ladění pamětí

5. Výsledky aplikačních testů 6. Výsledky herních testů 7. Závěr

Dnešní test berte trochu jako počítačový výhled do říše extrémů jak výkonem, tak i cenou a odlehčení před vánoci. Ukážeme si paměti, které jsou až 7x dražší než super moduly DDR4-4400 MHz. Dál už výrobci nepůjdou, tyhle moduly až do příchodu DDR5 budou nejspíš to nejrychlejší na trhu.

Zvolte nejlepší hry roku 2023 a vyhrajte herní hardware

Reklama

Přetaktování a ladění pamětí

Paměti ADATA XPG D50 Xtreme 4800 (5000) MHz v testu

Paměti jsou vybavené relativní novinkou, čipy SK Hynix D-die vyrobené na 17 nm výrobě. Upřímně nejde o žádné super čipy co se týká časování a latencí, vše je laděné pouze na surovou frekvenci, která je ale vysoká. Velkým překvapením je nemožnost použít komplexně nízké časování i při nízkých taktech.

Už dlouho jsem neviděl paměti, které přímo nemají rády nízké časování. Cokoliv pod timing 14-19-19-32 není na frekvenci 3600 MHz stabilní. Zkoušel jsem všechno možné, ale paměti po nastavení jiného časování nenajely. Možná je nekompatibilní deska, možná to prostě čipy nedají. Výsledek je slabší než jsem očekával. Tyhle moduly zkrátka chtějí frekvenci.

Na přetaktování a ladění výkonu pamětí můžeme pohlížet ze dvou stran, jednou jsou latence (co nejnižší), kterých lze dosáhnout co nejnižším časováním při co nejvyšší možné stabilní frekvenci. Druhé kritérium je propustnost, která roste vždy s frekvencí a na časování až tak nezáleží. Latence totiž i když je vyšší, s frekvencí reálně klesá. Co nejnižší latence zde selhala, ani na 3600 MHz jsem nedosáhl nijak pěkného nastavení. Zkusíme to tedy dohnat surovou frekvencí.

Doporučuji výzkum společnosti Crucial, který říká, že je vždy lepší rychlost před latencemi. Mnoho testů tuto skutečnost také potvrzuje. Osobně také zastávám názor, že frekvence je lepší než nízké latence s nižší frekvencí. Ideální je vybalancovat zlatý střed, solidní latenci a zároveň vyšší takt pamětí. Mnohdy to ale nejde, hlavně u levnějších pamětí. Vždy platí ale následující vzorec:

Skutečná latence (ns) = čas cyklu (ns) x počet cyklů (CL)

2133 MHz CL15 = 14 ns

2933 MHz CL 15 = 10 ns

3600 MHz CL 15 = 8,3 ns

4000 MHz CL 19 = 9,1 ns

4400 MHz CL 18 = 8,2 ns

4400 MHz CL 19 = 8,6 ns

4800 MHz CL 19 = 7,91 ns

5000 MHz CL 19 = 7,6 ns

Nejlepší latence ze všech měření jsou při nastavení 15-15-15-30-1T a frekvenci 3600 MHz (minule testované paměti Viper Patriot). Propustnost je naopak nejvyšší při frekvenci pamětí na 5000 MHz, což se dalo čekat. Paměťový řadič procesoru a samotné moduly ale dostávají řádně zabrat. Hlavně extrémním napětím modulů 1,6 V. Ani XMP profil 4800 MHz na tom s 1,5 V není lépe. Ideálním kompromisem mezi vysokou propustností a co nejnižší latencí je nastavení CL19 při taktu 4400 MHz.

Tady už je na vás, zdali chcete dostat ze svého počítače maximální propustnost za cenu extrémního napětí, extrémní ceny modulů a velkého kusu štěstí a nebo půjdete cestou sice nižší frekvence, ale s méně starostmi a možnými problémy. Sám jsem s moduly celkem dlouho zápasil, než jsem je donutil pracovat stabilně na 5000 MHz. S taktem 4800 MHz to bylo o poznání snazší, ale i tak občas deska nabootovala až na několikátý pokus. Osobně bych stoprocentní stabilitě na takhle vysokých taktech věřil asi jenom na oficiálně podporovaných deskách, na čemkoliv jiném nemáte stoprocentní jistotu.