Recenze PC zdrojů - zátěžové zařízení a detaily měření | Kapitola 6
Seznam kapitol
Včera jsme si rozebrali teorií a problematiku počítačových zdrojů a hlavně toho, co vlastně budeme měřit. Dneska se podíváme na zařízení, pomocí kterého dokážeme zdroj příslušně zatížit a simulovat tak reálný provoz počítače. Navíc si ještě popíšeme, jakými přístroji budeme měřit.
U PC zdrojů je mnoho odlišných parametrů, podle kterých by se dalo hodnotit. Problém je ten, že udělat celkové hodnocení a nějaký pomyslný žebříček je hodně subjektivní podle toho, jak to autor vymyslí. Představte si, že bych hodnotil např. počtem přiřazených bodů kvalitu osazených součástek, velikost zvlnění výstupního napětí, účinnost, kabeláž nebo produkovaný hluk apod.
Má bodový systém smysl?
Na první pohled by bylo sice fajn, že čtenář koukne na konec testu a hned uvidí, že ten či onen zdroj je na tom v počtu získaných bodů lépe a bude mu hned jasné, který si půjde koupit do nejbližšího krámku, aniž by nad tím musel trochu přemýšlet.
Takový systém má i svá velká negativa. Za prvé to je rozdělení bodů podle důležitosti. To znamená, co před čím preferovat. Je důležitější kvalita osazených součástek nebo hlučnost? Účinnost nebo zvlnění výstupního napětí? Modulární pěkná opletená kabeláž nebo kabely bez dalších konektorů a přechodových odporů. To je dost subjektivní pro každého z Vás a nelze jednoznačně říci, co je obecně důležitější nebo lepší, protože každý se na to dívá trošičku jinak.
Jiný kraj, jiný mrav...
Jeden čtenář řekne, že ho ani tak nezajímá, jestli má zdroj účinnost 80% nebo 85%, ale bude pro něho kritický hluk, který zdroj produkuje. Pro dalšího čtenáře bude tím nejdůležitějším parametrem kvalita osazených součástek a tím i dlouhá životnost, protože zdroj použije do serveru u kterého není hlučnost podstatná. Třetí čtenář přijde a řekne: "Hoši, vy jste ale odborníci. Nechápu, jak vás můžou tyhle blbosti zajímat. To já bych si nikdy nekoupil zdroj, který má odpojitelné kabely, protože tím vzniká další místo poruchy a přechodového odporu a úbytku napětí."
Druhá nevýhoda je, že takovým hodnocením zdroje "škatulkujeme" a předurčujeme jim pozici na trhu. Každý přístroj nebo výrobek je na "něco" určený a do určité oblasti je vhodný méně nebo více. Kdybychom do takového žebříčku zařadili i zdroje určené např. pro servery - neboli počítače, které běží 24/7 (nonstop), tak by se mohli propadnout mezi naprosté low-endové šunty, např. díky své velké hlučnosti nebo absenci modulární kabeláže. To by bylo natolik nesmyslné a neférové, že by takový žebříček byl velmi zavádějící.
Jde to vymyslet i jinak?
Jak vidíte, tak vymyslet objektivní systém hodnocení je dosti složité a někdy naprosto nemožné. Vždy se najdou silná negativa, která budou celý systém hodně degradovat.
Proto jsem se rozhodl udělat opět nějaký ten kompromis a nehodnotit zdroje počtem bodů, ani procenty, ale pouze slovním hodnocením jednotlivých parametrů na závěr každého testu, který bude podložený naměřenými výsledky. Čtenáře to donutí si projít celou recenzi a něco si zní přečíst a zároveň se vyhnu všem nevýhodám, které jsem zde zmínil.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
