Šest set wattů radosti: Herní počítač nebo přímotop?
Seznam kapitol
Nové grafiky Nvidia GeForce RTX 5090 jsou nejenom drahé, ale také pěkně žravé. TGP 575 wattů a požadavky na kilowattový zdroj jsou skutečně nemalé. Je to opravdu správný směr?
Jasně, Nvidia GeForce RTX 5090 není klasická grafika pro hráče, tedy až na ty s neomezeným rozpočtem a se snahou předvést, že mají na to nejnovější, nejlepší a nejdražší. Jinak je určena hlavně pro profesionály, vývojáře her, lidi, kteří učí modely umělé inteligence, pracují s VR a podobně. Pro ně není zásadním faktorem ani spotřeba, ani cena, protože (a to si řekněme natvrdo) grafiky devadesátkové řady pro ně představují ještě to cenově dostupnější řešení.
Devadesátkové grafiky představují řešení pro profesionály nebo spíš pro poloprofesionály, kteří ještě nesáhnou po specializovaných grafikách nebo specializovaných AI řešeních. Je to svého druhu jack-of-all-trades, univerzální grafika, která kombinuje vysoký výkon, spoustu paměti a přitom se na ní dá hrát, takže to je ideální volba například pro vývojáře počítačových her. Ti ocení jak výkon, který ukazuje, jak budou vypadat grafiky další generace, ale také velký objem paměti, který dovoluje pracovat i s neoptimalizovanými modely a kódem.
Ale stejně...
Šest set wattů? Šest set wattů…
Nvidia RTX 4090 měla TGP 450 wattů, nový napájecí konektor – a i ten se postaral o spoustu legrace, když se začínal při špatném zasunutí tavit a tak trochu hořet. A pokud můžu věřit analýzám Gamers Nexus, tak je tento konektor v zásadě na svých teoretických hranicích a nepůjde ho nijak diametrálně vylepšit, takže problém s ním se může opakovat. Je to prostě příliš mnoho proudu, který se pokoušíme procpat příliš úzkými kablíky přes konektory, které mají tak omezený kontakt, že se kvůli přechodovému odporu začínají chovat tak trochu jako páječky.
A to není dost. Podívejte se na to, do jak malého čipu vlastně cpeme těch 600 wattů! Aby se takové proudy daly nacpat do čipu přes jeho patici, není možné to všechno pustit přes jeden pin, jak se to dělalo u prvních mikroprocesorů, ale přes celou sadu napájecích pinů. (Nepodařilo se mi dohledat, kolik jich fyzicky má, všechny zdroje řeší jenom ten pitomý napájecí konektor 12VHPWR.)
Celá napájecí kaskáda není triviální, do čipu nemůžete pumpovat příkon, odpovídající slabšímu fénu, přes jeden pin, musíte to rozdělit a koordinovat, protože pokud vám napájecí kaskáda selže, budou se dít velice nepěkné věci. Velmi nepěkné věci se dějí i ve chvíli, kdy například zasadíte do slotu špatně procesor a napájení jde do jiných pinů, než konstruktéři očekávají. I to opět pěkným způsobem zpracoval Gamers Nexus v analýze toho, jak lze špatným zasazením procesoru zrakvit CPU i desku na první pokus. Tohle prostě není legrace!