SSD Intel 520 – SandForce s pětiletou zárukou | Kapitola 9
Seznam kapitol
Více než rok vyvíjel Intel nový high-endový SSD. Nyní přichází s SSD 520, který má spravit pošramocenou pověst řadiče SandForce SF-2281. Hlavním rozdílem oproti ostatním je vlastní firmware. I díky němu může výrobce opět nabídnout neobvykle dlouhou pětiletou záruku. Je o co stát, nebo je lepší sáhnout po méně známé konkurenci?
Testy počtu operací za sekundu jsou vlastně takovým opakováním výsledků testů malých i velkých souborů. Čím jsou totiž disky s danou velikostí souborů rychlejší v MB/s, tím zvládnou více operací s takto velkými soubory za sekundu. Velmi jednoduše se to počítá se soubory o velikosti v MB, kdy se počet IOPS rovná podílu rychlosti a velikosti souboru. Musíme samozřejmě počítat i s tím, že MB není 1000 kB, aby byly výsledky přesné.
Slyšel jsem už od několika uživatelů, že u SSD jsou důležitější počty IOPS než přenosové rychlosti. To je samozřejmě pohled špatný. Výrobci by mohli klidně psát, že výkon disku při čtení 4kB souborů je 50 MB/s, ale ono nějakých 13 tisíc IOPS vypadá přeci jen lépe. Takže se z toho zase nesmí dělat moc velká hlava, protože 50 tisíc IOPS je hodně, ale přeci jen je to „pouze“ okolo 200 MB/s, ač u 4kB souborů. Opět pouze příklad marketingu, kdy máme být uchváceni velkými čísly.
Důvod, proč mají SSD disky takový výkon při dávkování souborů je ten, že v běžném testu dostávají soubory po jednom, a když ho zpracují, dostanou další. V posledním testu dostanou najednou 16 souborů a dokud je nezpracují, nedostanou další. SSD diskům to jde výrazně rychleji, protože funkce NCQ rozděluje soubory podle toho, jak to disk stíhá. Jak jsem napsal již v předchozích kapitolách, měření výkonu ve frontách větších než QD5 je pro běžné uživatele nepotřebné, protože taková situace nenastane.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
