Zakřivení skla za hranicí možností. Test skříně ASUS Prime AP202 ARGB | Kapitola 2
Seznam kapitol
ASUS Prime AP202 je dle slov výrobce všestranné panoramatické šasi formátu mATX navržené pro stylovou prezentaci komponent. Zakřivený panel z tvrzeného skla se plynule rozprostírá zepředu do strany.
Počítačová skříň ASUS Prime AP202 ARGB spadá do velikostní kategorie mATX. Využívá obecně kontroverzní, ale některými zákazníky přesto žádanou koncepci skříně ve tvaru skleněné vitríny s neprodyšným čelem.
Podobnou koncepci nabízí více výrobců počítačových skříní, ale většinou se nijak hlouběji nezabývají konstrukčním řešením spoje mezi jednotlivými skleněnými tabulemi, tvořícími plášť skříně. Obvykle se spokojí pouze se vzájemným zalícováním tabulí a ponecháním určité bezpečností mezery mezi nimi. Jen výjimečně se setkáme s nějakou formou úpravy styčné spáry.
ASUS na to šel tentokrát odlišně a ze skleněného pláště skříně udělal jednu z hlavních atrakcí. Použil temperované sklo s plynulým ohybem, které pokrývá nejen levý bok skříně, ale i její čelo. Musím uznat, že při šikmém pohledu zleva to vypadá skvěle. V místě ohybu sice dojde logicky ke zkreslení (deformaci) obrazu, ale jinak budeme mít dokonalý přehled o všem, co bude do útrob skříně nainstalováno.
Konstrukce testované skříně je z velké části zhotovena z oboustranně lakovaného ocelového plechu a doplněna jen několika prvky z plastu (zaoblený vstup štěrbinového ventilačního průduchu, nohy skříně a stropní prachový filtr). Design skříně působí celkově čistým dojmem a mimo zadní stěnu jej neruší žádné kotevní prvky. Zaoblené části pak přidávají určitý retro nádech.
Skleněná bočnice zabírá plochu lehce přes dvě třetiny levého boku skříně. Uzavírá tak výhradně vnitřní prostor pro komponenty a základní desku nad obvyklým tunelem napájecího zdroje. U testovaného modelu Prime AP202 bych ale namísto označení „tunel“ použil výstižnější označení „spodní komora“. Jak si ukážeme za chvíli, patentovaný štěrbinový ventilační průduch rozděluje skříň na dva prakticky oddělené prostory (komory).
Na opačném pravém boku skříně nacházíme zcela rovnou plechovou bočnici bez jakýchkoliv prolisů, ale s jemně děrovaným ventilačním průduchem v přední části. V duchu zmíněného retro designového nádechu je průduch v jenom z jeho rohů zaoblen a plocha bočnice je navíc opticky rozdělena natištěnou tenkou linkou.
Při bližším pohledu zjistíme, že otvory v bočnici jsou volně průchozí, bez dalšího opatření pro zachycení prachu. Esteticky příjemně působí název skříně natištěný jemným písmem na bočnici.
Stejně jako její levý bok je i čelo skříně rozděleno do dvou částí. Ostatně se jedná skutečně o plynulé prodloužení boku do čela skříně. Jak skleněná bočnice, tak i spodní plechový plášť skříně a plastová výplň štěrbinového průduchu jsou ohnuty z jednoho kusu materiálu. Ani na čele nechybí natištěný název skříně.
Zatímco lícování jednotlivých dílů vnějšího pláště lze označit za bezchybné, tak totéž bohužel nemohu říct o dílenském zpracování testovaného kusu. Na vnější hraně plastové výplně štěrbinového průduchu totiž nebyly odstraněny otřepy. Toho si nelze nevšimnout a musím přiznat, že mně to přitahovalo oči pokaždé, když jsem na skříň pohlédl.
Možná bych mohl otřepy lehce odstranit ostrým skalpelem, ale obával bych se přitom poškození laku u těsně přiléhajícího plechu. Zřejmě to později vyřeším demontáží a následnou opravou plastové výplně, což ovšem nebude úplně snadné.
Štěrbinový průduch ústí do meziprostoru vytvořeného mezi spodní a horní komorou skříně. Zaoblená výplň průduchu je vytvarována tak, aby proud nasávaného vzduchu směřovala šikmo vzhůru. Průduch je volně otevřený, bez mřížky či prachového filtru. Kdybych se zbavil drobných, klidně bych jím protáhl i svou naditou peněženku.