Test skříně be quiet! Pure Base 501 LX: evoluce základní řady | Kapitola 6
Seznam kapitol
S novou generací modelové řady počítačových skříní obvykle očekáváme konstrukční vylepšení, nové funkční prvky podle aktuálních trendů, případně rozšíření základní výbavy. Jenže co chcete dělat v případě, kdy původní generace byla takřka dokonalá? Dá se vůbec najít něco, co by zvýšilo atraktivitu produktu? Jak se povedla evoluce nejvyššího modelu základní produktové řady, Pure Base 501 LX, značky be quiet! se pokusíme zjistit v dnešní recenzi.
Montáž vzorové sestavy do skříně be quiet! Pure Base 501 LX zahajuji jako obvykle instalací základní desky klasické velikosti ATX. Výrobce používá šrouby s rozšířenou hlavou, což může být problém v případě některých základních desek s povrchovými kryty s menšími otvory. V případě testu skříně řady 500 jsem ze stejného důvodu pohořel při pokusu o upevnění základní desky NZXT N7 Z590.
U základních desek s integrovaným zadním I/O štítkem může nastat problém s jejich zasazením do skříně. Přední plechový kryt otvoru pro kabely je příliš blízko desky a vzadu manipulaci s deskou omezuje ventilátor. V takovém případě si pomůžeme dočasnou demontáží zadního ventilátoru, případně plechového krytu vpředu. Základní deska formátu ATX se nachází ve vzdálenosti 121 mm od čela šasi. Vnitřní prostor skříně má tedy na délku 366 mm.
ATX základní deska se vespod nachází bezprostředně nad stropem tunelu, od stropu skříně je vzdálena pouhých 30 mm, což je prostor dostačující akorát pro samostatný ventilátor. To je také důvodem, proč na stropě nemůžeme použít 280mm radiátor vodního chlazení. Kolidoval by se součástmi základní desky.
Vyzkoušíme si nyní, jaké radiátory můžeme do testované skříně bez problémů osadit. Podle specifikací by se měl na čelo vejít radiátor do velikosti 360 mm. Musíme mu však nejdříve uvolnit prostor v tunelu demontáží koše pro disky.
Vypůjčil jsem si obrázek z uživatelské příručky, který nám názorně představuje možnosti osazení samotných ventilátorů do skříně řady 501.
Zde je pak podobný obrázek s variantami osazení radiátorů vodního chlazení. V obou případech se s příchodem nové generace nic nemění.
Po demontáži koše jsem 360mm radiátor i s ventilátory pohodlně vložil do prostoru za čelem skříně. Pokud bych využil jen stávající ventilátory skříně a mohl bych tak na čelo upevnit jen samotný radiátor, umožnilo by mně to navrácení koše pro disky do vzad posunuté alternativní pozice v tunelu.
I přes použití nadstandardně dlouhého radiátoru mně pod stropem zůstává prostor pro případný stropní ventilátor, byť ten by zasahoval jen nad hadice vedoucí z radiátoru. V tomto testu jsem si usnadnil práci a na čelo skříně jsem se již nepokoušel instalovat ventilátor velikosti 280 mm. Mám totiž ověřeno u prostorově totožné skříně řady 500, že jeho instalace je zde zcela bezproblémová.
Délka skříně umožňuje současné osazení 360mm radiátoru na čelo a 240mm radiátoru na strop. Vyžaduje to ale použití snadno ohebných přívodních hadic, což nebyl můj případ.
Testovaná skříň kompaktní velikosti je optimální pro použití 240mm radiátoru vodního chlazení na stropě. Na snímku níže jsem radiátor této velikosti upevnil v pozici co nejblíže zádi skříně.
Radiátor velikosti 240 mm s osazenými ventilátory se nachází daleko od součástí základní desky. I když na délku je zde dostatek prostoru, větší 280mm radiátor zde neosadíme z důvodu jeho šířky a jisté kolize se základní deskou.
Nejblíže 240mm radiátoru je plechový kryt otvoru pro kabely před základní deskou. Při pohledu z boku však vidíme, že ventilátory radiátoru nad plochu krytu nezasahují. Zasahují jen nad okraj plochy základní desky.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
